Psychiatrická léčebna v brněnských Černovicích.

Psychiatrická léčebna v brněnských Černovicích. | foto: MAFRA

„Zbláznit“ se může každý, varují odborníci. Nemocných skutečně přibývá

  • 9
Házení talířů z okna, bezdůvodný smích, nadměrné pití alkoholu. To není popis „italské domácnosti“, nýbrž jedna z fází bipolární poruchy u paní Hany z Brna. Duševní porucha, kdy se u nemocného střídají mánie a těžké deprese, u ní propukla ve čtyřiceti letech.

„Myslím si, že nemoc spustil velký stres, který jsem zažívala. Moje dcera po úrazu mozku ochrnula a musela jsem s ní zůstat jedenáct let doma, to samo o sobě bylo náročné. Když jsem se vrátila do práce, nezvládla jsem vysoké nároky a moje psychika to už nevydržela,“ vypráví dnes devětačtyřicetiletá žena.

Podle posledních dostupných dat nemocných, jako je Hana, přibývá.

Průzkum Sdružení Práh, které poskytuje pomoc lidem se závažným duševním onemocněním, ukázal, že mezi 1,2 milionu Jihomoravanů bylo před třemi lety přes 18 tisíc pacientů s těmi nejkomplikovanějšími nemocemi - schizofrenií a afektivními poruchami.

Téměř sedm tisíc z nich pak vyžadovalo komplexní péči. Nová data zatím nejsou, ale odborníci, kteří se v oblasti pohybují, upozorňují na stálý nárůst.

„Můžeme říct, že se počet duševně nemocných zvyšuje. Ve statistikách navíc nejsou ti, kteří odbornou pomoc nevyhledají, takže se číslo může vyšplhat výš až o jednu třetinu,“ vysvětluje Blanka Veškrnová, předsedkyně a ředitelka Prahu. A dodává heslo, které často skloňují: „Zbláznit se může každý.“

Nemocní vyhledávají pomoc víc než dříve

Nával ve své soukromé ambulanci eviduje i brněnská psychiatrička Marta Holanová. „Nárůst pacientů v psychiatrických ambulancích je enormní, psychiatrů je málo a jsou zahlceni,“ sděluje.

„Je to i tím, že se na nás obrací lidé i se svými starostmi, poruchami spánku, psychosomatickými obtížemi a dalšími poruchami, které nejsou tolik závažné jako například schizofrenie,“ dodává Holanová.

Její slova potvrzuje analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, který spolupracuje s nemocnicemi a lékaři - v roce 2010 bylo na jižní Moravě na psychiatriích ošetřeno celkem 56 965 lidí, o tři roky později to bylo už 71 542.

Čísla zahrnují všechny druhy psychických nemocí, včetně problémů sexuologických nebo s příjmem potravy.

„Musíme si ale také uvědomit, že je více dostupných informací, větší povědomí a širší nabídka služeb. Tím pádem mohou nemocní pomoc vyhledávat častěji než dříve,“ říká k vysokým číslům brněnský psychiatr Petr Zahradník.

Psychické poruchy jsou dědičné, ale může za ně i stres

Nejčastějšími diagnózami, se kterými navštívili pacienti psychiatrické ordinace, byly stejně jako v předešlých letech neurotické poruchy. Mezi ně patří fobie, úzkost nebo reakce na stres a poruchy přizpůsobení.

„Psychické nemoci jsou z větší části dědičné. Za současný nárůst ale může i hektická doba. Stres, honba za úspěchem a vysoké nároky, to jsou všechno rizikové faktory,“ doplňuje Veškrnová.

Když na tom Hana s bipolární poruchou byla nejhůře, rodina jí zavolala záchranku a ta ji odvezla do Psychiatrické nemocnice v Černovicích. Po návratu domů se ovšem její stav zase zhoršil a upadla do hlubokých depresí.

Postupně si prošla lepšími a horšími etapami, až objevila chráněné dílny v Prahu. „To mi velmi pomohlo a zvedlo moje sebevědomí,“ osvětluje Hana.

„Když rodina neví, co s nemocným, dá ho do léčebny. Pak tam končí ti, co to nepotřebují, a přitom by jen stačilo, aby za nimi doktor docházel,“ komentuje Andrea Křepelová, sociální pracovnice z organizace Dotyk 2 zabývající se péčí o duševně nemocné.

V Brně vzniká centrum duševního zdraví

Jenže v tuto chvíli psychiatrům ani zákon pracovat v terénu neumožňuje. Psychiatři a sociální pracovníci si tak každý jedou po vlastní ose. Teď je spojuje plán ministerstva zdravotnictví, které navrhlo systémovou změnu v podobě budování center duševního zdraví.

V Brně vzniká první pro jižní Moravu, další by mohlo vyrůst ve Vyškově. „Je to koncepce, jejímž cílem je poskytovat péči v terénu a snížit náklady za hospitalizace a zkrácení jejich doby,“ uvádí náměstek hejtmana Marek Šlapal (ČSSD).

Terénní týmy složené ze sociálního pracovníka, psychiatra, psychologa a zdravotní sestry tak zajistí nemocným průběžnou podporu a rehabilitaci po propuštění z lůžkového oddělení. Na centru se kromě Sdružení Práh budou podílet pracovníci Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

„Centrum duševního zdraví je určitě potřeba. Lidé řeší nejenom vztahy, ale bojí se i dnešní situace, kdy je svět skoro ve válce. Navíc vystrkuje růžky totalita, což lidé špatně snáší,“ dodává brněnská psychiatrička Vladimíra Šantavá.