Zpočátku to vypadá jako obyčejná chřipka. Bolest v krku, někdy horečka. Nad příznaky, které řada lidí vyřeší jedním dnem v posteli nebo je prostě přechodí, by ale tentokrát neměli jen mávnout rukou. Jižní Moravou se šíří příušnice.
„Natekl mi skoro celý krk. Nejdřív pod ušima a pak čím dál níž. Nemohl jsem se pořádně vyspat. Když jsem ležel, bolelo to. Nemohl jsem moc jíst ani pít. Bylo to hodně nepříjemné,“ popisuje průběh nemoci sedmnáctiletý Lukáš z Břeclavska. Podobnou zkušenost mají desítky dalších Jihomoravanů.
Loni v celém kraji onemocnělo příušnicemi 67 lidí. Letos do konce května jich byl už víc než trojnásobek. Lékaři hygienikům nahlásili 217 případů a další přibývají.
„Nejvíce jich je v Brně, další zvýšení počtu onemocnění jsme zaznamenali i na Blanensku a Břeclavsku,“ vypočítává Radka Boháčová, vedoucí brněnského protiepidemického oddělení krajské hygienické stanice.
Podobně rozsáhlý výskyt nemoci přitom hygienici neřešili nejméně pět let. „Zvýšené počty pacientů s příušnicemi se opakují v cyklech. Většinou pěti- až šestiletých,“ vysvětluje Boháčová. Přesné důvody ale známé nejsou.
„Jedním z nich je zřejmě to, že v delším časovém odstupu od očkování hladina protilátek postupně klesá. Člověk, který se s virem setká, tak může snadněji onemocnět, protože už není dostatečně chráněný,“ vysvětluje. Nákaza se pak šíří. „Rozhodně ale není příčinou selhání vakcinace,“ tvrdí.
Přeočkování si řídí pacient
Očkování proti příušnicím je už delší dobu součástí takzvané trivakcíny, která vedle příušnic působí proti zarděnkám a spalničkám. Dětem se očkuje v 15. měsíci a druhá dávka mezi 21. a 25. měsícem věku. Postupně protilátky slábnou. O tom, zda se nechá přeočkovat, si ovšem později rozhoduje každý pacient sám.
Zřejmě právě proto se letos nemoc týká nejvíce „náctiletých“, tedy dětí okolo patnácti let a výše. Mezi nimi se navíc choroba snadněji šíří. Virus příušnic se vyskytuje hlavně na sliznici v ústech. Prostřednictvím slin nakaženého člověka se může předávat dál. A právě teenageři se klidně napijí ze stejné lahve, podělí se o svačinu či společně kouří jednu cigaretu.
Na některých školách jsou lavice dost prořídlé. Ředitelé škol ovšem netuší, za kolik případů mohou jiná onemocnění a za kolik právě příušnice. Jejich výskyt jim navíc nikdo hlásit nemusí.
Například na základní škole Kupkova v Břeclavi se nemoc týká pouze třídy sedmáků. Na gymnáziu v Mikulově jde asi o dvacítku případů u dětí z kvarty a kvinty.
„Těžko můžeme zabránit nějakému šíření. Je to podobné, jako když se mateřskou školou proženou dětské choroby a mají je všichni,“ říká ředitel školy Stanislav Svoboda. Na web instituce alespoň vyvěsil upozornění, aby si rodiče více všímali zdravotního stavu svých dětí a případně s nimi hned zašli k lékaři.
Podchytit onemocnění včas je ostatně důležité také podle Radky Boháčové z krajské hygienické stanice.
„Základem léčby je klid, pobyt doma v teple a žádná fyzická námaha, protože ta může přispět k rozvoji různých komplikací,“ upozorňuje. Nemoc tak podle ní může proběhnout jako klasická chřipka projevující se teplotami či únavou a otokem příušní, podjazykové nebo podčelistní žlázy.
Bez léčby hrozí záněty
Neléčená nemoc však může vyústit v mnohem závažnější stavy. „Nejčastější komplikací může být zánět slinivky břišní nebo varlat, u děvčat pak vaječníků. Nebo potom záněty, jež se týkají nervové soustavy, tedy meningitidy a encefalitidy,“ popisuje Boháčová.
Příušnice se postupně šíří celou republikou. A jižní Morava na tom není zdaleka nejhůř. Podstatně dramatičtější situace je v jižních Čechách, kde od začátku roku hygienici evidují přes 1 300 případů, loni jich přitom bylo jen deset. Potíže zaznamenali také na Vysočině.
Abnormální výskyt příušnic navíc letos není jediným problémem, se kterým se musejí lékaři potýkat. Desítky pacientů v Brně a jeho okolí bojují také se hepatitidou typu A, které se přezdívá nemoc špinavých rukou. Na jižní Moravě je letos počet nemocných více než dvojnásobný oproti předchozím letům. Případů podle hygieniků ještě přibude s letními dovolenými a dětskými tábory.
