Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Klokánek udeřila krize, tety i lékaři odcházejí

  6:00aktualizováno  6:00
S důsledky ekonomické krize se potýká už i zařízení pro děti v tísni Klokánek. A nejen to brněnské. Zaměstnanci dostávají výplaty se zpožděním a někteří kvůli tomu odcházejí. Dopad to může mít také na děti. Musejí si častěji zvykat na nové "klokánkovské tety".

Brněnský Klokánek | foto: MF DNES

"Dávky, které dostáváme od státu, pokrývají dvě třetiny nákladů. Dokrýt v době recese třetinu jen ze sponzorských příspěvků a z peněz od veřejnosti, kterých je stále méně, navíc, když dotace jsou nenárokové, je nemožné," řekla šéfka Fondu ohrožených dětí, pod který Klokánek spadá, Marie Vodičková.

Marie Vodičková

Situace fondu je špatná v celé zemi, v brněnském Klokánku je podle Vodičkové ještě problematičtější než jinde. Od začátku roku ze zařízení kromě několika tet odešla také dětská lékařka, zdravotní sestra, v červenci najednou i psycholožka.

"To není klima pro děti, otáčí se to proti nim. Zaměstnanci, kteří berou třeba 14 600 korun hrubého měsíčně, ještě nedávno neměli ani červnovou výplatu a atmosféra podle toho vypadá," popsala jedna z bývalých zaměstnankyň brněnského Klokánku. Její jméno redakce zná, na přání ženy je neuvádí.

Není jediná, kdo popisuje neutěšenou situaci a finanční problémy. Kvůli nim někteří zaměstnanci odcházejí, často kvůli porušování svých práv ze dne na den.

"Na poradě jsme se dozvěděli, že by bylo dobré mít dostatečnou rezervu na kontě, aby to s námi tak necloumalo. Při nástupu nám to ale nikdo neřekl. Nakonec jsem z finančních důvodů musela odejít a spolu se mnou jen od začátku roku šlo dalších šest tet," tvrdí bývalá klokánkovská teta Ema Vlčková.

Děti

"Klokánek se stará o traumatizované děti, které mají samy dost problémů, ta situace se musí na péči projevit. Zvýšená fluktuace zaměstnanců je i v rozporu se základní ideou Fondu, stálou péčí dvou pracovnic o maximálně čtyři děti a vytvořením vřelého a přátelského prostředí pro ně," dodává Vlčková.

Vedoucí brněnské pobočky Zuzana Blažková však situaci tak černě nevidí. "Žádné krizové scénáře se u nás neodehrávají, vždy jedna výplata bývá ve skluzu, ale situace rozhodně nijak dramatická není. A hromadné odchody kvůli nedostatku peněz rozhodně vylučuji," uvedla.

Krizové popisy jsou podle ní dílem lidí, kteří chtějí zařízení poškodit. Zaměstnanci i lékaři podle Blažkové navíc neodcházejí jen kvůli penězům.

Odmítá také, že by se dětem nedostávala řádná péče a negativně se na nich odrážely problémy s nedostatkem peněz. "Pediatrička odešla kvůli jiným pracovním povinnostem, navíc za ni ihned nastoupil nový lékař, psycholožka měla čistě osobní důvody. A nová nastupuje příští pondělí," vysvětlila Blažková.

Vedení: Odchody nejsou kvůli peněz

Vedoucí brněnského Klokánku nesouhlasí ani s tím, že by kvůli opožděným výplatám a neexistujícímu systému vyplácení odměn a prémií ze zařízení hromadně odcházely klokánkovské tety, tedy pracovnice, které s dětmi bydlí v jednotlivých bytových jednotkách.

"Tety tady máme třeba z Frýdku-Místku, ze Šumperka a podobně. Často odcházejí, když si najdou práci blíž k domovu, nebo proto, že se stěhují za partnerem. Jedna teta třeba šla do našeho zařízení v Dolním Benešově," popisuje Blažková.

Podle bývalých zaměstnanců však drtivá většina končí právě kvůli finančním problémům. "Tetám, které s dětmi týden bydlí a týden mají volno, je v převážné většině kolem padesáti, bojí se o svá práva prát, mnohdy také zůstávají, protože mají obavy, že by jinou práci nenašly. Řekla bych, že vedení s tím operuje, na poradách zaznívá, že na pracovním úřadě jsou zástupy kandidátek, i to, že vše stojí na Praze a situace se stejně změnit nedá," tvrdí Vlčková.

"Mrzí mě to, tu práci jsme měly všechny, co jsme ji dělaly, opravdu rády. Jenže i když máte ráda děti, musíte platit nájem a z něčeho žít," dodává další z jejích kolegyň.

Podle některých je problém navíc v tom, že Klokánky mají společný účet. I kdyby se pro brněnské zařízení našly finance, v centru je mohou přerozdělit jinam.

Někdejší zaměstnanci kritizují i to, že v situaci, kdy nejsou peníze na provoz a platy, Fond platí třeba leasing na auta nebo si drží vlastní hotel.

"Nová auta jsme dostali darem a leasing se platí jen za některá starší, ale potřebná. Když u nás někdo nechce pracovat, nedržíme jej. Už jsme ale měli i případy, kdy k nám někdo nastoupil a už počítal s tím, že výplata nepřijde včas a díky odstupnému pak dostane za jeden měsíc hned čtyři platy," dodává Vodičková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Martina Koubová zasvětila svůj život práci u hasičů, stejně jako její manžel....
Život zasvětila práci u hasičů. Na maják a sirénu slyší už i její dcera

Hasičská práce není jen pro silné a zdatné muže. Na služebnách potřebují i ženy, jako třeba kapitánku Martinu Koubovou z Jedovnic na Blanensku. Ve službě sice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.