Největší dopravní uzel v Brně leží u hlavního nádraží

Největší dopravní uzel v Brně leží u hlavního nádraží | foto: Radek Miča, MAFRA

Na SMS jízdenku musí Brňané zapomenout, Praze přitom dobře vydělává

  • 29
Dopravní podnik teď hledá, jak ušetřit. MF DNES už informovala, že na stole brněnských radních bude za několik dní ležet plán, ve kterých částech města se budou prodlužovat intervaly mezi večerními linkami nebo kde se nevytížené spoje zruší úplně. Peníze do pokladny dopravce by přitom mohli přinést paradoxně černí pasažéři.

Podle zkušeností z velkých měst, kde provozovatelé dopravy zavedli placení jízdného prostřednictvím SMS zpráv, si totiž začali kupovat jízdné i lidé, kteří dříve jezdili načerno. Stručně řečeno - podnikům přibylo platících zákazníků.

O co jde?

Je to jednoduchá operace: dvě minuty před příjezdem tramvaje si cestující do mobilního telefonu zadá číslo a než vůz přijede, přijde mu automatická SMS odpověď s potvrzením o zaplacení jízdného. Tím se pak případně prokáže při kontrole jízdenek.

Komfort této služby mohou lidé využít v hromadných dopravních prostředcích v Praze, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, nejnověji od října i v Ostravě a od listopadu v Liberci.

Cestující v Brně však tuto možnost mít nebudou. Nic podobného totiž brněnský dopravní podnik neplánuje ani v příštím roce. "Ceny operátorů za posílání jízdenek jsou příliš vysoké," namítá náměstek primátora Ladislav Macek.

Brno dostalo hned několik nabídek od operátorů, žádná ale nebyla podle představitelů města výhodná. "Využití SMS zpráv k úhradě jízdného sledujeme už od zavedení této služby v Praze. Systém posuzujeme nejenom z hlediska spolehlivosti a bezpečnosti, ale také především z hlediska ekonomického, kde zatím nesplňuje naše představy," říká mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.

"V nejedné nabídce se jedná až o padesát procent. Z dvaadvacetikorunové jízdenky by si tak operátor bral jedenáct korun, na to by dopravce doplácel," říká náměstek primátora Ladislav Macek.

Proč začali platit?

Přitom v Praze se stal ze SMS jízdenek docela zajímavý byznys. Už po půl roce se počet elektronických jízdenek v hlavním městě ustálil na dvaadvaceti tisících denně.

"Dopravnímu podniku to přinese roční obrat asi 200 milionů korun. Za poslední roky jsme nezavedli efektivnější službu, ani co se týče komfortu pro cestující, ani z hlediska ekonomického pro podnik," pochvaluje si marketingový ředitel pražského dopravního podniku Jan Svoboda.

K výpočtům si pražský dopravce přibral hned dva obsáhlé výzkumy - jednak co projekt přinese finančně a jednak co přináší zákazníkům.

"Když jsme si porovnali veškeré provozní náklady, které přináší prodej papírových jízdenek, údržba automatů náklady na zavedení SMS jízdenky, vyšlo nám, že jsou téměř stejné či dokonce vyznívá ve prospěch SMS jízdenek," míní Svoboda z pražského Dopravního podniku.

Chování cestujících v pražských dopravních prostředcích loni na jaře zkoumala společnosti Westminster. Došla k závěru, že nejčastějšími důvody, proč cestující platí jízdné pomocí SMS, je to, že v daný okamžik šlo o jediný možný způsob zaplacení. A že cestující tento způsob považují za jednoduchý a pohodlný.

"Mnozí přiznávali, že od chvíle, kdy mohli platit jízdenku telefonem, si ji začali kupovat. Lístek totiž tak mají k dispozici kdykoli a kdekoli. Do té chvíle to bylo tak, že když nenašli drobné, jeli zkrátka načerno," říká Tomáš Studeník z výzkumné společnosti.

Největší dopravní uzel v Brně leží u hlavního nádraží

Brno však podle některých obyvatel sází spíš na pečlivou kontrolu, tedy intenzivní dohled revizorů. "Po Brně se pohybuji dopravními prostředky a na revizora narazím docela často. Nedávno mě kontrolovali i dvakrát za jednu jízdu," stěžuje si Brňanka Hana Černá.

To se ovšem příliš nezdá brněnskému primátorovi Romanovi Onderkovi. "Je mylné si myslet, že díky SMS jízdenkám začnou najednou platit i černí pasažéři," krčí rameny primátor.

Platit po internetu? Nejdříve za rok

Nové technologie se u brněnského dopravce zabydlují velmi pomalu. Už teď má sice podnik plán, kdy má papírovou šalinkartu nahradit elektronická, ale už teď je jasné, že to nebude dříve než v roce 2011.

O tom, že by se na elektronický čip pak nabalily další služby, jako například placení parkovného ve městě, případně předplatné divadel či knihovnických služeb, se zatím neuvažuje.

"Jen roční provoz takzvaných X karet bude stát kolem patnácti dvaceti milionů ročně. Na čip se jistě dají navázat také další služby, ale vše je otázkou peněz. Dnes by to bylo příliš drahé pohodlí," myslí si náměstek primátora Ladislav Macek.