Jinak vozíčkáři hrad chválí za bezbariérové toalety a výtahy vedoucí do

Jinak vozíčkáři hrad chválí za bezbariérové toalety a výtahy vedoucí do jednotlivých pater. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Cesta vozíčkáře na Špilberk? Problém je už jen dostat se do autobusu

  • 64
Hrad Špilberk se na začátku května slavnostně otevřel po velké rekonstrukci. Ale ačkoliv je jižní křídlo bezbariérové, lidé, kteří nemohou chodit, se zde potýkají s několika problémy. Redaktorka MF DNES se vydala s vozíčkáři Františkem Fuxem a Jaroslavem Malinským na hrad to vyzkoušet.

První problém nastává už u minibusu 81 na Moravském náměstí, který jede na Špilberk. Vůz je sice nízkopodlažní, plošina pro nájezd a výjezd má však příliš velký sklon.

"Bez cizích lidí bych ani nenastoupil do autobusu," říká Fux, který používá elektrický vozík a je zvyklý cestovat sám.

Na pomoc ostatních se musí spoléhat i u altánu pod hradem nebo na bastionu s děly na jižní straně Špilberku.

Aby se vozíčkář dostal k dělům a jako ostatní se pokochal výhledem na město, musí překonat zhruba dvaceticentimetrový schod. "Přitom by stačilo jen vyměnit jeden dva obrubníky," podotýká Fux.

Bezproblémový není ani vstup do nového informační centra na Špilberku. Na místě je sice z jedné strany snížený chodník, jenže... Cesta od něj k infocentru je zaskládaná květináči, židlemi a stolky patřícími k zahrádce přilehlé kavárny.

Průjezd je navíc velmi úzký, vozíčkář by jím projel jen tak tak, což by pro handicapované s horší koordinací mohl být problém. Přitom by opět stačilo vyměnit pouze jeden či dva obrubníky.

"Nájezd nemusí být hned naproti centru, stačí o kus dál," popisuje Malinský. Jinak však hrad chválí za bezbariérové toalety a výtahy vedoucí do jednotlivých pater.

Správci Špilberku slibují nápravu

I Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí, připouští v chodníku k infocentru chybu.

"Vynasnažíme se zjednat nápravu. Buď se obrubník sníží, nebo vybudujeme jednoduchý mobilní nájezd," reaguje Ciprian. Podle něj je nutné úpravu projednat s památkáři, to by však neměl být problém.

Do infocentra už se vozíčkáři dostanou

Velký, zhruba dvaceticentimetrový schod před infocentrem, který bránil vozíčkářům ve vstupu dovnitř, už je ze Špilberku pryč.

Zmizel hned ve středu odpoledne, jak slíbil Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, které v hradu sídlí.

"Toto je detail, který projektantovi unikl. Jinak je hrad dobře přístupný," poznamenal Ciprian.

Altán pod hradem je ve správě Veřejné zeleně města Brna, a muzeum s ním proto podle Cipriana nemůže nic dělat.

"Co se týče dělového bastionu, je to první požadavek od vozíčkářů za celá desetiletí. Uvážíme to," dodává ředitel.

O nedostatcích, které štvou vozíčkáře, neměl tušení ani šéf Veřejné zeleně Jozef Kasala. "Nenapadlo mě to. Kdyby si někdo stěžoval, začali bychom to řešit," tvrdí Kasala.

Brněnský magistrát vydal na začátku roku příručku, která má poradit lidem s omezenou schopností pohybu, jak se vyhnout těžko zdolatelným místům ve městě. Vozíčkáři se podle ní bez cizí pomoci nedostanou ani na jiné turistické atrakce ve městě, jako je Labyrint pod Zelným trhem, Stará radnice nebo Biskupský dvůr.

Problém jsou hlavně rozjezdy

Brněnské handicapované však pálí především noční rozjezdy. Oblíbené autobusy totiž nejsou nízkopodlažní, což pro člověka na vozíčku znamená návrat domů před jedenáctou večer nebo složité shánění jiné dopravy. "Nedostanu se do letního kina, z divadla, z koncertu," zlobí se Malinský.

Podle mluvčí brněnského dopravního podniku Lindy Hailichové není nízkopodlažních autobusů tolik, aby mohly jezdit ve dne i v noci. Dopravní podnik jich má jen 40 procent, a kdyby jezdily v noci, chyběly by pak kvůli nutné údržbě v denním provozu.

"Ale s ohledem na požadavky už nyní garantujeme nízkopodlažní spoje na vybraných nočních linkách ve 23:30 například do Chrlic nebo posilových spojů před půlnocí například z Vinohrad či Lesné," doplnila mluvčí.