Ano, podle příjmení hádáte správně. Pro práci Chorvatsku má ideální předpoklady. Je totiž rodákem z bosenského Sarajeva, a tak zná jazyk i místní zvyky a podmínky.
Celý srpen proto působil v městečku Vodice asi jedenáct kilometrů od Šibeniku, oblíbeného letoviska v severní Dalmácii.
"Byl jsem na tamním obvodním oddělení a sloužil ve smíšené hlídce s Chorvatem. Chodil jsem ve své běžné uniformě, ovšem beze zbraně," říká policista, který v Česku žije už od roku 1992.
Spolu s chorvatským kolegou se Kljunić denně pohyboval v ulicích města a v okolí pláží. Protože je oblast kolem Šibeniku v létě plná slovenských a českých turistů, spočívala jeho práce hlavně v komunikaci s nimi. Radil jim, odpovídal na dotazy a pomáhal jim řešit problémy od ztráty dokladů až po porušení zákona.
"Naši turisté třeba občas nevěděli, že se z moře nesmí vytahovat některé mušle. Často se jednalo o táty od rodin, kterým jsem pomáhal celou situaci vysvětlit," popisuje Kljunić.
Perné chvíle si letos prožil kvůli požárům, které některé části Chorvatska v létě sužovaly. Hořelo v okolí Vodice i přímo ve městě. "Policista v uniformě pak pro naše turisty znamenal jistotu a možnost získat informace," dodává.
Mají lepší vybavení i větší pravomoce
Měsíční zkušenost v Chorvatsku si hodonínský policista chválí. Ubytování policistů, kteří přijeli na letní výpomoc, bylo podle něj na skvělé úrovni, kladně hodnotí i vybavení oddělení, na kterém sloužil.
"Chorvatští policisté jsou daleko lépe vybavení. Naše oddělení mělo například čtyři auta, která se po pár letech mění, čtyři kola a vedoucí měl skútr. Pravomoce mají také trošku jinde, třeba přestupky se tam řeší ihned," vysvětluje policista.
Vynachválit si nemůže ani přístup občanů ke strážcům zákona. Lidé jsou podle něj rádi, že policistu v terénu vidí. Na hlídku se pak navíc neváhají obrátit.
"Sami mávnou na policistu a upozorní, že tam se děje tohle, a tam zase tohle," říká.