Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na výstavě bijí obrovské věžní hodiny

  16:58aktualizováno  16:58
Tikot a klapání hodinových strojků provází hodonínskou výstavu nazvanou lakonicky Časoměrná zařízení. Návštěvníci mají možnost ve dvou výstavních sálech Masarykova muzea na Národní třídě zjistit jak se odměřuje, ale také jak plyne čas. A to na vlastní kůži.

Výstava časoměrných strojů v Hodoníně | foto: Radek Miča, Radek Miča,  MF DNES

Při vstupu do areálu výstavy narazí příchozí na elektromechanické docházkové hodiny, kteří si mnozí pamatují z úřadů či továren. Tomuto zařízení se také zkráceně říkalo píchačky nebo cvikačky.

"Každý si jako bonus může označit svůj příchod a odchod, a tak sledovat dobu setrvání na pracovišti tedy vlastně ve výstavě,“ komentuje svérázný začátek odborný pracovní brněnského Technického muzea Petr Nekuža. Právě z Brna do Hodonína řada exponátů přišla.

"Chceme seznámit veřejnost s cennými exponáty z brněnských i našich fondů, ale také s předměty, které nás běžně obklopují,“ dodala Kurátorka Hana Sýkorová z hodonínského muzea. PO stěnách i ve vitrínách lze spatřit desítky nejrůznějších časoměrných zařízení : staré hodinové stroje, moderní digitální stopky nebo třeba náramkové hodinky z minulého století.

Jedním z nejstarších exponátů je kopie mechanického rožně na principu hodin bez kyvadla. Na této časově řízené tyči se v černých kuchyních na hradech a zámcích opékalo maso už koncem 17. století. "Vzácný je také lodní chronometr z roku 1833,“ poznamenal Nekuža. Technického muzeum v Brně drtivou většinu exponátů zapůjčilo.

Kolekci ovšem doplňuje i několik předmětů ze sbírek Masarykova muzea. "Nejcennější je ciferník z věže zaniklého hodonínského hradu, na kterém skutečně visel,“ uvedla kurátorka Sýkorová.

Pozoruhodné exponáty dále tvoří lodní chronometr lodní Ulysse Nardin z roku 1850, barokní hodiny z poloviny 18. století nebo interaktivní modely základních konstrukcí hodinových mechanismů: černoleského kotvového, kolíčkové a setrvačkového kroku. Všechna tato zařízení, která se skrývají v hodinkách či věžích, si mohou zvědavci sami natáhnout a spustit.

Vrcholnou instalaci ve druhém sále však představují ohromné věžní hodiny. Tři originální velikánské ciferníky s průměrem přes dva metry a obrovitými ručičkami jsou propojeny s hodinovým mechanismem, který skrývala skutečná kostelní věž. "Od věžního hodinového stroje je vedený signál kardanovými převody k ručkovým strojkům ciferníků. Tento jednoduchý systém názorně představuje, co je skryto lidem za viditelnými ciferníky na pláštích kostelů, továren, škol, zámků nebo hradů,“ uvedl Nekuža.

Toto monstr zařízení musí zaměstnanci muzea dvakrát denně natahovat. Zařízení nejen odměřuje čas, ale přítomní uslyší i hlasité odbíjení. "Obsah celé výstavy je více vysvětlující než naučný,“ uzavírá Nekuža. Nová výstava je na Národní třídě v Hodoníně otevřena i v nadcházející státní svátek příští čtvrtek od 13 do 17 hodin.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

Martina Koubová zasvětila svůj život práci u hasičů, stejně jako její manžel....
Život zasvětila práci u hasičů. Na maják a sirénu slyší už i její dcera

Hasičská práce není jen pro silné a zdatné muže. Na služebnách potřebují i ženy, jako třeba kapitánku Martinu Koubovou z Jedovnic na Blanensku. Ve službě sice...  celý článek

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.