Pozitivní nálada je viditelná v Masarykově onkologickém ústavu na každém kroku.

Pozitivní nálada je viditelná v Masarykově onkologickém ústavu na každém kroku. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Léčí se tu zhoubné nádory, přesto je brněnská nemocnice nejusměvavější

  • 1
V Masarykově onkologickém ústavu se léčí pacienti s nejtěžšími nádorovými onemocněními, pozitivní náladou a úsměvy se tu přesto nešetří. Brněnský ústav už poněkolikáté získal ocenění "nejusměvavější" nemocnice.

Strach a mrazivý pocit v zádech, takové pocity mě doprovázely při vstupu do Masarykova onkologického ústavu v Brně. Netrvalo to však dlouho a mé obavy se změnily v nekonečný obdiv.

Co léčí na Žluťáku

Masarykův onkologický ústav v Brně je onkologickým centrem, kde jsou na jednom místě soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické léčby. Ročně je v ústavu hospitalizováno téměř 10 000 pacientů a v ambulancích ošetřeno na 200 000 lidí. Nejčastějším onkologickým onemocněním u žen je rakovina prsu, každý rok jí onemocní šest tisíc žen, skoro dva tisíce z nich umírá. U mužů je to rakovina tlustého střeva, ve výskytu tohoto nádoru jsme dokonce první na světě.

Vládne tu klid a přívětivá atmosféra. Lidé se usmívají a sestřičky oplývají pozitivní náladou. Žluťák, jak se ústav někdy nazývá, ne nadarmo získal ocenění Nejusměvavější nemocnice už poněkolikáté.

Svůj boj tu už tři roky svádí Kamil Bednář z Jesenicka. "Jednou se mi v práci udělalo špatně, odvezla mě sanitka a doktoři zjistili, že mám v břiše velký nádor. Po měsíci mi vzali ledvinu i nadledvinu, to bylo v roce 2010, od té doby dojíždím do Brna asi třikrát měsíčně na chemoterapii," popisuje svůj příběh.

Každý měsíc obětuje velkou část svého důchodu, aby cestu do Brna zaplatil. Zdejší špičkoví odborníci však za tu cenu stojí.

"Můj tehdejší obvodní lékař zanedbal léčbu. Když jsem za ním chodil s bolestmi, řekl mi, že je to stres. Až když jsem zkolaboval, lékaři zjistili, že mám nádor. Teď budu žít s trvalými následky," dodává Bednář, který se v ústavu momentálně léčí se zánětem.

U psychologů se dveře netrhnou

Profesionálové ze Žluťáku s nekonečnou trpělivostí radí a naslouchají svým pacientům. Vědí, že nejdůležitější je často zdrcené a labilní lidi vyslechnout. Dveře se tu netrhnou i u tří psychologů, které ústav zaměstnává.

"Své starší rodiče na chemoterapii často doprovází jejich potomci, často ve středních letech. Když pak na rodiče čekají, přijdou a ptají se, jak se mají k rodičům chovat, co vlastně nemoc obnáší, jak mají celou situaci zvládnout," popisuje svou každodenní činnost Hana Puchriková z Onkologického informačního centra.

Z poličky tu ční knihy s názvy Moje žena má rakovinu, Armstrongova válka či Deník mezi životem a smrtí od Heleny Růžičkové.

Pozitivní nálada je viditelná v Masarykově onkologickém ústavu na každém kroku. Na snímku sestra Iveta Novotná.

"Pacientům tu knihy půjčujeme, mohou si tak přečíst, jak se svou nemocí bojovali jiní," dodává Puchriková.

Na chodbě stojí klavír, studenti s pacienty zdobí vánoční perníčky ve zdejší výtvarné dílně, z fotografií na zdech se smějí známé osobnosti.

"Protože tu léčíme nejtěžší případy, snažíme se, aby naši zaměstnanci vytvářeli příjemné a vstřícné prostředí. Takové, které dodává klid a pohodu i v nelehké životní situaci," vysvětluje náměstek ústavu Radek Policar.

Žádné speciální školení, kde by sestřičky učili úsměvu, tu však neprobíhá. "Když sem přijde nový zaměstnanec, okouká to od ostatních a automaticky to přijme za své. Pozitivní přístup prodlužuje pacientům život, stres ho zase zkracuje," dodává Policar.

Ordinacemi lékařů v Masarykově onkologickém ústavu prošlo za loňský rok téměř dvě stě tisíc pacientů. Přes sedmdesát tisíc z nich ošetřili ambulantně, podali přes sedmnáct tisíc ambulantních chemoterapií.

Na Vánoce jdou nemocní domů

"Každá ambulantní sestřička za týden zvládne udělat asi sto dvacet chemoterapií. Někteří pacienti tu stráví deset minut, jiní třeba i několik hodin. Mohou jíst, pít, číst si, vlastně cokoliv kromě kouření," popisuje každodenní shon na ambulanci sestra Eva Vykoukalová.

Čekárna je naplněná lidmi k prasknutí, mnozí si na chemoterapii jen odskočí z práce, jakoby nic.

"Chceme, aby co nejvíc pacientů prožilo Vánoce doma se svými blízkými. Pokud to jen trošku jde, většinu jich v pátek před svátky pustíme domů. Na Štědrý den je tu tak vlastně nejméně pacientů v roce," říká mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.

I přesto, že je Masarykův onkologický ústav špičkou ve své kategorii, pacienti tu za nic neplatí.

"Pokud si někdo přeje jednolůžkový pokoj, televizi, snažíme se, aby to prostě dostal. Když někdo bojuje s těžkou nemocí, zaslouží si za svou péči neplatit,“ dodává Joukalová.

Pacientů, kteří onemocní rakovinou, pořád přibývá. "Přesto, že přibývá nemocných, počet úmrtí se nemění, jsme totiž v léčbě rakoviny úspěšnější," vysvětluje Policar.

Odborníci z Masarykova onkologického ústavu se shodují, že nejdůležitější je nemoc včas objevit. "Máme tu bezplatnou nádorovou linku, kde si lidé mohou popovídat. Volají a ptají se, jak by se k nám mohli dostat. Nabízíme i řadu preventivních vyšetření, zájem o ně stále stoupá. Nedávno jsme pořádali týdenní kurz na Brněnské přehradě, radíme tam nejen nemocným, ale i jejich příbuzným," dodává Joukalová.