Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nadaní lidé z Brna odchází za kariérou, do města však míří špičky vědy

  14:52aktualizováno  14:52
Odliv mozků, chtělo by se říct při pohledu na řady osobností, které v posledních letech opustily Brno. Nyní to bude Petr Štědroň, šéf divadla Reduta, kterého vybrali do pražského Divadla Na zábradlí. Šanci pro Brno představují výzkumná centra, která lákají špičkové vědce.

Katedrála na Petrově v Brně z letadla | foto: Radek Miča, MAFRA

Z divadla Reduta udělal Petr Štědroň a jeho tým scénu, kterou oceňují odborníci i diváci. Nyní však uznávaný divadelník zřejmě odejde do Prahy. Přihlásil se do konkurzu na šéfa Divadla Na zábradlí a odborná komise jej minulý týden vybrala jako nejvhodnějšího kandidáta.

Štědroň se tak zařadí mezi další stovky nadaných Brňanů, kteří kvůli kariéře opustili město. Dlouholetý trend mohou zvrátit vědecká centra, která do Brna naopak táhnou špičkové výzkumníky.

V Jihomoravském kraji sice loni přibylo 2 337 lidí, v Brně ovšem statistici zaznamenali naopak pokles počtu obyvatel. Z města se odstěhovalo zhruba šest stovek lidí.

Pro umělce či sportovce je odchod z Brna téměř nutností, pokud chtějí svou kariéru rozvíjet. Sbohem tak dal městu třeba hokejový mistr světa Petr Hubáček nebo parta herců z HaDivadla ve složení Pavel Liška, Tomáš Matonoha, Josef Polášek a Marek Daniel.

Kdo z Brna odešel

  • Arnošt Goldflam, dramatik
  • Pavel Liška, herec
  • Tomáš Matonoha, herec
  • Petr Nedoma, ředitel Galerie Rudolfinum
  • Milan Ohnisko, básník
  • Tomáš Kosmák, sládek pivovaru Krušovice
  • Petra Jungmannová, herečka
  • Petr Hubáček, hokejista
  • Josef Polášek, herec
  • Vanda Wolfová, ředitelka agentury Ogilwy
  • Marek Daniel, herec
  • Petr Fiala, ministr školství
  • Igor Bareš, herec
  • Milan Pacanda, fotbalista
  • Miroslav Donutil, herec
  • Michaela Maláčová, podnikatelka

"Brno je příjemné město, ale pro větší ambice malé," shrnul to psycholog Jiří Brančík.

Dnes se stěhují lidé do Prahy, v minulosti volili Vídeň

Dnes se stěhují lidé "za lepším" hlavně do Prahy, nejde však o žádnou novinku. Za Rakouska-Uherska zase talenty mířily do Vídně či Berlína.

"Tehdy bylo běžné jít do světa. Bylo to dané i tím, že v Brně dlouho nebyla česká univerzita. Masarykova univerzita byla zřízena až v roce 1919," vysvětluje historička Milena Flodrová s tím, že od začátku dvacátého století byla ve městě jen německá technika.

Z Brna do Vídně tak odešel studovat začátkem minulého století třeba Kurt Gödel, vynikající fyzik a matematik. V polovině 19. století potkal podobný osud Gustava Lindenthala, který se vyučil ve slévárně Vaňkovka.

Později se v Americe stal významným projektantem mostů, které dodnes stojí v New Yorku, Pittsburghu či Ohiu. Z Brna pochází i architekt Adolf Loos, který se později usadil ve Vídni.

Jak zabránit odchodu těch nejnadanějších lidí z Brna? Vedení města se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) snaží nabídnout třeba takzvané startovací byty, které mají pomoci mladým rodinám.

Rozsáhlejší plány však město nemá. "Máme zájem na tom, aby osobnosti a také mladí lidé po ukončení studia zůstávali v Brně. Pokud jim však mimobrněnská nabídka přináší další možnosti rozvoje, bojovat proti tomu je nesmyslné," komentoval Onderka.

Výzkumná centra lákají špičkové vědce

Zvrátit odliv mozků by mohlo budování výzkumných center, kterých v Brně vzniklo v poslední době hned několik. Mezi největší patří CEITEC a ICRC. Jak totiž vyplývá ze statistik, v Brně loni přibylo nejvíc cizinců. Po Praze.

Ti podle Jana Kopkáše z Brno Expat Centre, který s cizinci pracuje, přichází právě do výzkumných ústavů.

Přibývá díky tomu zejména kvalifikovaných cizinců, kteří jsou špičkami ve svých oborech.

V ICRC se sice snaží vychovávat vlastní talenty, důležitá jsou ovšem výběrová řízení, přes která se do Brna dostávají vědci z celého světa.

"Obracejí se na nás i čeští špičkoví odborníci, kteří působí v USA či jinde ve světě a v ICRC vidí centrum, které jim umožní vytvořit podobné podmínky pro práci, jaké mají na svém pracovišti v zahraničí," uvedl vedoucí lékař ICRC Tomáš Kára.

V podstatě tak vytváří i pro české vědce možnost, jak se vrátit zpět ze zahraničí domů.

Do jednotlivých projektů ICRC se hledají vědci jako jednotlivci i celé vědecké týmy. Takzvané headhuntery však centrum nepoužívá. "Pro lékařský výzkum a klinickou medicínu jsou důležité zcela jiné principy získávání odborníků, než které používá svět byznysu," poznamenal Kára.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.