Z divadla Reduta udělal Petr Štědroň a jeho tým scénu, kterou oceňují odborníci i diváci. Nyní však uznávaný divadelník zřejmě odejde do Prahy. Přihlásil se do konkurzu na šéfa Divadla Na zábradlí a odborná komise jej minulý týden vybrala jako nejvhodnějšího kandidáta.
Štědroň se tak zařadí mezi další stovky nadaných Brňanů, kteří kvůli kariéře opustili město. Dlouholetý trend mohou zvrátit vědecká centra, která do Brna naopak táhnou špičkové výzkumníky.
V Jihomoravském kraji sice loni přibylo 2 337 lidí, v Brně ovšem statistici zaznamenali naopak pokles počtu obyvatel. Z města se odstěhovalo zhruba šest stovek lidí.
Pro umělce či sportovce je odchod z Brna téměř nutností, pokud chtějí svou kariéru rozvíjet. Sbohem tak dal městu třeba hokejový mistr světa Petr Hubáček nebo parta herců z HaDivadla ve složení Pavel Liška, Tomáš Matonoha, Josef Polášek a Marek Daniel.
Kdo z Brna odešel
|
"Brno je příjemné město, ale pro větší ambice malé," shrnul to psycholog Jiří Brančík.
Dnes se stěhují lidé do Prahy, v minulosti volili Vídeň
Dnes se stěhují lidé "za lepším" hlavně do Prahy, nejde však o žádnou novinku. Za Rakouska-Uherska zase talenty mířily do Vídně či Berlína.
"Tehdy bylo běžné jít do světa. Bylo to dané i tím, že v Brně dlouho nebyla česká univerzita. Masarykova univerzita byla zřízena až v roce 1919," vysvětluje historička Milena Flodrová s tím, že od začátku dvacátého století byla ve městě jen německá technika.
Z Brna do Vídně tak odešel studovat začátkem minulého století třeba Kurt Gödel, vynikající fyzik a matematik. V polovině 19. století potkal podobný osud Gustava Lindenthala, který se vyučil ve slévárně Vaňkovka.
Později se v Americe stal významným projektantem mostů, které dodnes stojí v New Yorku, Pittsburghu či Ohiu. Z Brna pochází i architekt Adolf Loos, který se později usadil ve Vídni.
Jak zabránit odchodu těch nejnadanějších lidí z Brna? Vedení města se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) snaží nabídnout třeba takzvané startovací byty, které mají pomoci mladým rodinám.
Rozsáhlejší plány však město nemá. "Máme zájem na tom, aby osobnosti a také mladí lidé po ukončení studia zůstávali v Brně. Pokud jim však mimobrněnská nabídka přináší další možnosti rozvoje, bojovat proti tomu je nesmyslné," komentoval Onderka.
Výzkumná centra lákají špičkové vědce
Zvrátit odliv mozků by mohlo budování výzkumných center, kterých v Brně vzniklo v poslední době hned několik. Mezi největší patří CEITEC a ICRC. Jak totiž vyplývá ze statistik, v Brně loni přibylo nejvíc cizinců. Po Praze.
Ti podle Jana Kopkáše z Brno Expat Centre, který s cizinci pracuje, přichází právě do výzkumných ústavů.
Přibývá díky tomu zejména kvalifikovaných cizinců, kteří jsou špičkami ve svých oborech.
V ICRC se sice snaží vychovávat vlastní talenty, důležitá jsou ovšem výběrová řízení, přes která se do Brna dostávají vědci z celého světa.
"Obracejí se na nás i čeští špičkoví odborníci, kteří působí v USA či jinde ve světě a v ICRC vidí centrum, které jim umožní vytvořit podobné podmínky pro práci, jaké mají na svém pracovišti v zahraničí," uvedl vedoucí lékař ICRC Tomáš Kára.
V podstatě tak vytváří i pro české vědce možnost, jak se vrátit zpět ze zahraničí domů.
Do jednotlivých projektů ICRC se hledají vědci jako jednotlivci i celé vědecké týmy. Takzvané headhuntery však centrum nepoužívá. "Pro lékařský výzkum a klinickou medicínu jsou důležité zcela jiné principy získávání odborníků, než které používá svět byznysu," poznamenal Kára.
