Zřícenina hradu Blansek | foto: Radek Miča, MAFRA

Nadšenci chtějí zachránit zříceninu Blansek. Než se úplně rozpadne

Jen torzo zdí a zarostlé hromady kamení připomínají hrad, podle kterého se jmenuje nedaleké pětadvacetitisícové Blansko. Dvaašedesátiletý Karel Souček se to rozhodl změnit. I když se hrad Blansek, někdy označovaný jako Blansko, ležící u osady Nové Dvory v Moravském krasu začal rozpadat už v 15. století, chce jej Souček nyní obnovit. Alespoň částečně.

"Já na hrad chodil už jako malý. Pak jsem viděl výstavu o copuli lapidum, jak se zničeným objektům znovu vrací jejich historická tvář. Latinsky znamená copuli lapidum hromada kamení. A když se nic neudělá, z Blanseku jen hromada kamení zbude," vysvětluje nadšenec.

"Rozhodl jsem se proto oslovit další, kteří by do toho šli se mnou. Napsal jsem inzerát a přihlásili se mi další čtyři lidi," líčí, jak před rokem začal fungovat přípravný výbor Spolku pro záchranu hradu Blansek.

Ten vznikl někdy kolem roku 1250, kdy jej nechal postavit poradce krále Přemysla Otakara II., olomoucký biskup Bruno ze SchaumburgHollensteinu, kvůli ochraně tehdejšího centra panství. Podle legendy zde před bitvou na Moravském poli přespal i Přemysl Otakar II. Dlouho ale hrad nevydržel, používat jej jeho obyvatelé přestali zřejmě už po husitských válkách a požáru někdy kolem roku 1440.

Souček chce nyní zabránit dalšímu rozpadu zbytků zdiva jeho konzervací. A také touží po tom, aby si každý, kdo ke zřícenině dorazí, uměl představit hrad v jeho původní podobě a velikosti. Spolek proto začal oslovovat všechny úřady - Lesy ČR jako majitele, archeology, jeskyňáře, památkáře, vedení Blanska a okolních vesnic i ochranáře. Zřícenina totiž stojí na území národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.

"Stavět? To ne"
"Hrad a jeho zbytky jsou teď většinou pod zemí, proto chceme odhalit původní podlahy, sklepy v podzemí a nadstavit kusy zdí či jejich fragmenty tak, aby bylo vidět, jak to vypadalo. Návštěvník z toho bude mít, jak já říkám, turistický orgasmus," popisuje Souček.

Součástí přestavby by měl být i přístup k hradu přes původní předhradní bránu nebo replika dřevěného mostu přes hradní příkop.

Památkáři nebo ochranáři, s nimiž spolek jedná, jsou ale zdrženlivější. "Pozastavení dalšího chátrání je nanejvýš žádoucí. Stavební práce by ale měly být co nejméně patrné," píše se v jejich vyjádření.

Souček se ale nevzdává. "Nám nechtějí dovolit vůbec kopnout, přitom nedaleko postavili lanovku," zlobí se. Dál proto shání nadšence, kteří by se k němu chtěli připojit, aktuálně také sponzory, kteří by přispěli na takzvanou koncepční studii. Právě v ní by měli odborníci stanovit co a jakým způsobem obnovit.