Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo malebné krajiny bojiště. Naftaři nám ničí cesty, štve starosty

  10:32aktualizováno  10:32
V blízkosti chráněné oblasti Moravanské lúky se možná bude těžit ropa a zemní plyn. Co obnáší těžební příprava a výzkum, pociťují obyvatelé Kyjovska už nyní. Těžaři v terénních autech obsadily pole a tamní cesty. Dříve malebná krajina v některých místech připomíná spíš válečné bojiště.

Místostarosta Koryčan Lubomír Daníček ukázal, co způsobili naftaři při výzkumu na zdejších pozemcích. Věří ale, že společnost vzniklé škody napraví | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Naftaři prozkoumávají oblast o rozloze 193 kilometrů čtverečních od Bukovan na Hodonínsku až po Koryčany.

„Volají nám místní, kterým průzkumníci poškodili pole. Přihlásila se jich asi desítka. V týdnu pravděpodobně terénním autem jezdili po obci a zanesli sem bláto. Budou si to muset uklidit,“ zlobí se starostka Bukovan u Kyjova Jana Šimečková.

V okolí Bukovanského mlýna nedávno venčila psa jedna z místních žen, která zdejší krajinu dobře zná. „Teď jsou na pozemcích vyježděná kola. Vypadá to hrozně,“ popsala.

Fotogalerie

Podle starosty Moravan Jana Dočekala vjeli naftaři až na území Moravanských lúk. Skupina MND, neboli Moravské naftové doly, která průzkum zaštiťuje, to popřela, ale slíbila, že všechny pozemky uvede do původního stavu nebo majitelům vyplatí odškodné.

„Teprve zkoumáme, jestli se tam v budoucnu bude moci těžit. Měření potrvá do dubna. Data dostanou odborníci, kteří je budou několik měsíců zkoumat. Výsledky by měly být až na konci příštího roku,“ přiblížila další postup mluvčí skupiny MND Dana Dvořáková.

Dotčeným obcím ještě před začátkem výzkumu vyplatily MND dotace v řádech desítek tisíc korun. „Rozjezdili nám obecní cesty a také máme poškozené některé pozemky. Ale dostali jsme sto tisíc,“ přiznal starosta Čeložnice Jan Zbořil.

Obce mohou protestovat

Pokud by se skutečně začalo těžit, mohly by obce dostávat od těžařů miliony korun ročně. Podle ekologa Jiřího Koželouha z Hnutí Duha může mít tato činnost negativní vliv na životní prostředí. „Existuje riziko poškození podzemních vod. Také je potřeba myslet na zvýšenou dopravu, protože naftaři budou na místo těžby muset nějak jezdit,“ upozornil Koželouh.

Průzkum na Kyjovsku

  • Naftaři zkoumají 193 čtverečních kilometrů, od Bukovan až po Koryčany.
  • Jde o jeden z nejrozsáhlejších seizmických průzkumů v historii Moravských naftových dolů.
  • Měření provádí zhruba 170 pracovníků.
  • Výzkum začal letos v lednu, skončí začátkem dubna.
  • Celý proces od začátku průzkumu až k zahájení těžby je dlouhodobý a trvá několik let.

Obce mohou proti výzkumu a následné těžbě podat námitky na ministerstvo životního prostředí. „To potom ve správním řízení vyhodnotí, zda jsou podněty oprávněné,“ poznamenal mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

MF DNES se pokoušela zjistit, zda některá z obcí proti výzkumu protestovala, ministerstvo ale nestihlo tyto informace vyhledat. „Mohu potvrdit, že jsme výzkum povolili. Pokud by ale chtěli začít s těžbou, tak by se musel vyhodnotit vliv na životní prostředí,“ podotkla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Proti výzkumu určitě nebyly Moravany. Starosta Dočekal tvrdí, že ropu hledají naftaři takřka po celé republice. „Navíc to posvětila vláda,“ poznamenal.

Měření prováděla skupina MND minulý rok v oblasti Pálavy a Mikulova. A to na rozloze 140 kilometrů čtverečních. „Ropa, která se těží v ČR, je kvalitnější než ta, kterou dovážíme. Používá se v chemickém a farmaceutickém průmyslu. To znamená, že naše vrty nás neosvobodí od závislosti na ropě ze zahraničí,“ přiblížil využití českých nerostných surovin Koželouh.

Autor:


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.