Archeology ovšem nejvíce překvapil právě nález keltského hrobu z doby asi 300 let před naším letopočtem.
"Je totiž netypický svým umístěním na sídlišti místo na pohřebišti. Opravdu jsme něco takového nečekali," uvedla vedoucí výzkumu Klára Rybářová z Muzea Vyškovska.
Kostra u sebe měla nádobu, na pravé ruce zachovalý bronzový náramek a na levé železný chránič předloktí.
"Patřila mladšímu člověku vysokému kolem 150 cm, který nebyl pohřben obvyklým způsobem, tedy do obdélníkové jámy. Našli jsme jej na deseticentimetrovém zásypu v jámě, která byla předtím chatou," dodala Rybářová.
K dalším rousínovským nálezům patří například zbytky pece, tkalcovského stavu a ohnišť nebo také kostěný amulet zdobený rytím.
Archeologické práce na lokalitě by měly skončit již ve středu. "Pokud se ale najde ještě něco zajímavého, termín samozřejmě posuneme," uzavřel Jan Nedělník z městského stavebního odboru.
