Šestnáctimetrová jedla ojíněná z bílovického podlesí ozdobí brněnské náměstí Svobody. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Střed Brna zdobí šestnáctimetrová jedle. Po pětadvacáté je z Bílovic

  • 4
Vánoční atmosféru letos na náměstí Svobody navodí šestnáctimetrová jedle ojíněná. Strom z revíru Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny stojí v srdci Brna od úterního večera. V Bílovicích nad Svitavou se s ním rozloučili tancem i hudbou.

V bílovickém podlesí strom dělníci pokáceli už v pondělí a převezli ho k Myslivně lišky Bystroušky do Bílovic nad Svitavou. Poté putoval na náměstí. Slavnostní rozsvícení vánočního stromku je naplánováno na pátek 28. listopadu v 17 hodin.

Jedli ojíněnou si vybrali lidé v anketě, která začala před měsícem a skončila v neděli. Vítězný strom dostal 6 614 hlasů z celkových téměř osmi tisíc. Jedle tak suverénně porazila dva smrky ztepilé z téhož lesa.

Kritérií, která musí vánoční strom splňovat, je hned několik.

„Všechny tři stromy musely mít dendrologický certifikát, jenž udílí Mendelova univerzita. Dále je důležité, aby byl strom dobře rostlý, nerozštípl se a udržel ozdoby,“ uvedla Gabriela Peringerová, mluvčí Turistického informačního centra města Brna, které má Vánoce v Brně na starosti.

Tradici založil Těsnohlídek poté, co našel promrzlé dítě

S jedlí z místního lesa se lidé z Bílovic nad Svitavou loučili už po pětadvacáté za sebou. Vánoční strom odtud míří na náměstí Svobody každý rok, zakladatelem tradice je autor Lišky Bystroušky Rudolf Těsnohlídek, který zde žil.

„Pokud odečteme stromy, které se v období protektorátu nebo za bývalého režimu nestavěly k tomu účelu, který jim Těsnohlídek vedle oslav vánočních svátků přisoudil, od roku 1924 na náměstí Svobody stálo něco přes čtyřicet stromů,“ zahájil slavnost učitel z bílovické základní školy Pavel Kováč.

Tradiční akce začala odpoledne položením věnců na pomník spisovatele a Lidušky. Děvčátka, díky kterému Těsnohlídka napadla myšlenka na vánoční stromek, pod nímž se budou vybírat peníze pro děti bez domova.

Roku 1919 těsně před Štědrým dnem se vypravil se dvěma přáteli do lesa hledat vánoční stromeček. Pod jedním smrkem našli sedmnáctiměsíční promrzlou holčičku. Vzali ji na četnickou stanici a dali jí jméno Liduška.

O pět let později se Těsnohlídek zasadil o to, aby v Brně rozsvítili první vánoční strom se sbírkou, jejíž výtěžek měl jít na výstavbu brněnského Dětského domova Dagmar. Otevřeli jej v roce 1929, čehož se Těsnohlídek už nedožil.

„Tři významná výročí nás spojují s Brnem. Před 95 lety nalezli a zachránili odložené děvčátko, před 90 lety vztyčili první vánoční strom republiky, před 85 lety byly do Dětského domova Dagmar přijaty první děti,“ pronesl starosta Miroslav Boháček před Myslivnou lišky Bystroušky, kde se v úterý konal hlavní program.

Vystoupily také děti z Dětského domova Dagmar a z místního folklorního souboru Bystrouška. Déšť je neodradil a nechyběla ani koleda učitele Kováče, který k této příležitosti skládá každý rok novou. Letošní nazval „Matouši, co děláš o Vánocích?“. Slavnost zakončil ohňostroj.