Podle kritiků je senátní návrh proti přírodě a jde na ruku zájmům různých lobby. V mnohém totiž obrací původní verzi, kterou schválili poslanci a rok a půl projednávaly stovky odborníků na ochranu přírody se zástupci obcí a krajů a výsledkem byla nebývale široká shoda (o senátním návrhu zde).
Podle šéfa Správy národního parku Podyjí Tomáše Rothröckla je problematická především formulace, ve které se deklaruje regionální rozvoj či rozvoj obcí jako jeden z hlavních cílů existence národních parků.
„Za to se může skrýt v podstatě cokoli. Od výstavby apartmánového bydlení pro víkendové návštěvníky regionu až po různá zábavní centra nebo golfová hřiště. V extrémním případě by mohlo dojít k zatopení kaňonu Dyje novou přehradou pod Sealsfieldovým kamenem,“ varuje Rothröckl.
Naráží tak na to, že přehrada Býčí skála hrozila Podyjí už v polovině 80. let. Zatopila by velkou část dnešního národního parku, ale protože by její vody vystoupaly až k městečku Hardegg, Rakušané se tehdy postavili na odpor a povedlo se jim rozhodnutí úředníků v Československu zvrátit.
Trávit jedem lidé mohou, stříkat se repelentem nikoli
Znepokojení jsou Rakušané i nyní. Ustanovení o zachování divočiny, o které se v Česku vedou spory, má tamní národní park Thayatal hned v úvodu zákona. Oba parky přitom na sebe přímo navazují a rozléhají se na protilehlých stranách údolí Dyje.
Národní parky v zákonechSenátoři navrhli zásadní změnu novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Co mimo jiné jejich návrh obsahuje:
|
Rakušané proto bedlivě sledují jednání českých zákonodárců, protože se může svým způsobem dotýkat i jejich území. „Osobně jsem musel vysvětlovat záměr novely v radě NP Thayatal,“ přitakává Rothröckl.
Podle nového návrhu také uprostřed národního parku lidé klidně mohou odpalovat pyrotechniku. V návrzích senátorů se objevují i vyloženě legislativní „zmetci“. Například ten, který umožňuje užití jedů v lesích národních parků, ale vinou zmatečné formulace také brání lidem používat běžné repelenty uvnitř jejich domů.
„Senátní novela je evidentně šitá horkou jehlou a zavádí do zákona mnoho legislativních nesmyslů, které ani nepůjde v praxi reálně aplikovat, popřípadě způsobí soudní spory,“ míní náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Obce mají z nové verze radost
Jsou však i tací, kteří novou verzi vítají, protože by uvolnila přísná pravidla - třeba obce ležící v ochranném pásmu národního parku Podyjí.
Jejich svazek podal několik připomínek k návrhu změny zákona. Požadoval třeba, aby měl právo na myslivost, rybářství a zemědělské hospodaření. Nejzásadnější připomínkou ale bylo vyjmutí zastavěných a zastavitelných částí obcí z ochranného pásma.
„Nikdo se k našim připomínkám nevyjádřil. Senátní návrh je daleko rozumnější, vychází více vstříc obcím. Nemám obavy z toho, že v Podyjí dojde k masivní těžbě dřeva a nekontrolovanému lovu zvěře. Stálo by asi za to znovu přehodnotit, zda nevyhlásit národní parky samostatnými zákony,“ míní třeba starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).
Kdy a jestli vůbec bude senátní návrh přijat, není jasné. Poslanecká sněmovna bude o konečné podobě novely zákona rozhodovat pravděpodobně v příštím týdnu. Existuje ale několik různě dlouhých scénářů v řádech několika týdnů až měsíců.
Starosta Znojma hlasoval pro původní návrh, teď jej kritizuje
Jedním z těch, kteří mohou osud podyjského národního parku ovlivnit, je i starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD), který je zároveň poslancem. Svůj názor zcela změnil jen během pár týdnů.
Nejprve 2. prosince hlasoval pro přijetí novely zákona. Na konci ledna ji však ve sloupku Slovo starosty lokálního týdeníku kritizoval a pochválil Senát za její změnu.
„Problém je, že by novela příliš zasáhla obce na území parků ve stylu o nás bez nás. Senátoři proto rozhodli, že obce mají mít větší práva na rozhodování o národních parcích. A to je dobře,“ napsal Gabrhel.
Jeho hlasování pečlivě sleduje i šéf podyjského parku. „Na téma novely zákona jsme spolu krátce jednali jednou před mnoha měsíci, kdy jsme pana poslance na naši žádost navštívili ve Sněmovně. To byl návrh novely ve fázi zrodu,“ popisuje Rothröckl.
„Osobně se ani neúčastnil jednání rady parku, jíž je ze zákona členem. Od února 2015 na pracovní zasedání rady parku Znojmo ani nevysílalo svého jiného delegovaného zástupce,“ podotkl Rothröckl.
Co stálo za změnou Gabrhelova názoru ani proč se Znojmo nezúčastňuje jednání rady národního parku, není z písemných odpovědí, které redakci zaslala mluvčí radnice, jasné.
Podle Rothröckla ale obce z existence národního parku jednoznačně těží. Jeho dobrá značka láká návštěvníky a místní mají i řadu výhod při získávání dotací.
„Národní parky zaujímají 1,5 procenta rozlohy České republiky. Věřím, že si na tak malém území můžeme dovolit dát přednost ochraně přírody před rozvojem lidských sídel,“ uzavřel Rothröckl.
