Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ŘSD odmítá v Hustopečích přestavět protihlukové stěny, místní se zlobí

  17:35aktualizováno  17:35
V Hustopečích mají kromě vinařských sklepů a výrazného moderního kostela také jednu raritu. Dálnice D2 spojující Brno s Bratislavou tam vede jen 150 metrů od centrálního náměstí. Místní žádají Ředitelství silnic a dálnic, aby přebudovalo třicet let staré a nedostatečné protihlukové stěny. To však požadavek na základě měření hluku odmítlo. Zastupitelé nyní chystají petici.

Místní chtějí rekonstrukci protihlukových stěn, ŘSD ji odmítá. (Ilustrační snímek) | foto: archiv Ředitelství silnic a dálnic

Místní říkají, že žádné jiné město ani obec není dálnici tak blízko. „Mám pod dálnicí vinný sklep a na náměstí bydlím. Hluk se přelévá do města a je nesnesitelný. Byl by potřeba nějaký radikální krok, hluková bariéra nestačí. Nejlepší by bylo zde dálnici zatunelovat nebo kombinovat sníženou rychlost a protihlukovou stěnu,“ myslí si obyvatel Hustopečí Lubomír Ivičič.

Hluk z dálnice navíc nepostihuje jen obyvatele města, ale i turisty. „Hustopeče mají mimořádně negativní zpětnou vazbu od turistů. Co máme dělat, když se turisté po dvou dnech ptají, jak ten hluk můžeme vydržet a jak můžeme žít vedle dálnice? A samozřejmě příště už nepřijedou,“ dodal Ivičič.

Zastupitelé proto v květnu odeslali na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) žádost o rozšíření a zvýšení protihlukové stěny. Dnes dosahuje necelých tří metrů. Hustopeče se navíc rozšiřují, takže nestačí ani její dosavadní délka.

Pomohla oprava, tvrdí ŘSD. Naopak, zlobí se místní

Mluvčí ŘSD Jan Studecký sdělil MF DNES, že výsledky měření hluku v Hustopečích nepotvrdily nutnost rekonstrukce protihlukové stěny. „V Hustopečích jsme loni zrekonstruovali vozovku dálnice D2, tím jsme významně snížili hlukovou zátěž,“ řekl Studecký. Nové měření hluku může toto řešení potvrdit.

„Z ŘSD nám odpověděli, že o stáří protihlukové stěny vědí a snažili se omezení hluku řešit rekonstrukcí šesti kilometrů dálnice z roku 2014, které vedou okolo obce,“ potvrdila starostka Hustopečí Hana Potměšilová (nestr.).

Radním, zastupitelům ani místním ale takové řešení nestačí. Navíc rekonstrukce dálnice dle nich vede k většímu provozu, a tím i většímu hluku. Proto chystají petici, kterou předloží ŘSD.

„Petice je nejlepší způsob, jak jednání radnice podpořit a zapojit celé město a občany. Čím víc se o tom bude mluvit, tím spíš se něco udělá. Předpokládám, že petici podepíše každý občan Hustopečí a nejen ti. Naším cílem jsou dva tisíce podpisů,“ řekla iniciátorka petice a zastupitelka Ingrid Florusová (Zdravé Hustopeče). Podporu radnice hledá také mezi poslanci.

Podobně na tom jsou i Topolany a Drysice

Hustopeče nejsou jediným místem, které trápí nedostatečná protihluková opatření. V Topolanech poblíž Vyškova válčí s protihlukovou stěnou, která sice odděluje dálnici, ale odráží směrem k obci hluk ze železniční trati. „Chtěli jsme ji opravit na vlastní náklady, ale to nám ŘSD nepovolilo. Prý je to jejich majetek,“ řekl starosta Topolan Vladimír Kudlička (KDU-ČSL).

I obec Drysice hlásí problém. „O vybudování protihlukových stěn usilujeme už téměř 20 let. Vzhledem ke špatné legislativě týkající se norem hlukové zátěže už nevěříme, že zde vyrostou. Přitom v těsné blízkosti rychlostní komunikace je mateřská škola i se zahradou,“ sdělila starostka obce Iva Marková (Obec pro občany I.) s tím, že děti mnohdy ani neslyší, když na ně jejich učitelka volá.

Z ještě hlasitějšího rámusu z dálnice mají obavu i obyvatelé Brna-jih. ŘSD zde plánuje rozšíření dvou pruhů dálnice D1 na tři, přičemž plány neobsahují zvýšení protihlukové ochrany. „S Ředitelstvím silnic a dálnic jednáme, zapojil se i brněnský primátor. Věřím, že se domluvíme. Protihlukové bariéry sem patří,“ sdělil MF DNES starosta městské části Brno-jih Daniel Kypr (ANO).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.