"Speciální nabídka od 21. června," lákal ještě v pátek web brněnské cestovní kanceláře Atlas Adria na výlet do Chorvatska. Nejen k Jaderskému moři míří touto dobou autobusy i řady dalších cestovních kanceláří.
Přesně před rokem tam vyjely i dva autobusy firmy JH Bus, které vezly klienty zmíněné firmy Atlas Adria. Šlo o první turnus v sezoně. Turisté na dovolenou nedojeli, autokar havaroval na dálnici A1 u chorvatského tunelu Krpani. Nepřežilo osm lidí, čtyři desítky byly zraněny.
I rok po nehodě z fotografií místa mrazí. O tom, že událost není pro desítky lidí stále uzavřená, svědčí i situace s vyplácením pojistného, které zranění lidé nedostávají naráz. Allianz pojišťovna, u které byla cestovní kancelář pojištěna, dosud zaplatila pozůstalým a zraněným lidem kolem sedmi a půl milionu korun a podle odhadů se tato suma ještě zdvojnásobí.
"Částky související s operacemi, reoperacemi a rehabilitacemi zraněných jsou propláceny průběžně," vysvětlil mluvčí pojišťovny Václav Bálek. Celkem jeho zaměstnavatel v souvislosti s nehodou zaplatí zřejmě kolem dvaceti milionů korun.
Jak se zachovat?
Naopak uzavřená je událost pro policii. Zjistilo se totiž, že autobus neměl žádnou technickou závadu a viníkem nehody byl řidič. Ten byl ovšem současně jednou z obětí, policie tedy neměla koho obvinit. Lidé z cestovní kanceláře Atlas Adria se k rok staré události vracet nechtějí. Ředitel firmy Martin Vašulín pouze vzkázal, že nechce otevírat staré rány.
Nehoda v Chorvatsku
|
"O tragédii jsem se dozvěděl od jedné z kolegyň, které volala klientka z autobusu. V tom zmatku našla mobil a informovala příbuzné. Ti ihned volali na naši krizovou linku. V sobotu po páté ráno jsme proto už byli v kanceláři a pracovali. Přijímali jsme telefony z Česka a Chorvatska, aby všechno fungovalo," popsal loni Vašulín hektické chvíle po havárii.
Zkušenosti, které on a jeho kolegové v té době získali, budou možná jednou pomáhat, pokud nastane další taková tragédie. Členové Asociace cestovních kanceláří totiž začali pracovat na manuálu pro chování v takových tragických situacích.
Na dokumentu, který bude pomáhat cestovním kancelářím i dopravcům, spolupracují psychologové, ministerstvo zahraničních věcí i členové integrovaného záchranného systému.
"Tragické události takového rozsahu jako loňská nehoda v Chorvatsku nepředstavují v cestovním ruchu ani promile všech nehod. Proto s nimi nemají cestovní kanceláře ani mnozí dopravci dostatek zkušeností. Znají sice své zákonné povinnosti, ale vystižení toho nejlepšího přístupu po lidské stránce není jen věcí vůle, ale také psychologických znalostí. Jenže to v žádném předpise pro podnikatele nenajdete," říká předseda Asociace cestovních kanceláří ČR Viliam Sivek.
Potřebují lidský přístup, cítí osamělost
Na důležitost lidského přístupu upozorňují například lidé, kteří přežili autobusovou nehodu u Nažidel nebo vlakovou ve Studénce. I ti se na přípravě dokumentu podílejí.
"To hlavní, co jsem po nehodě cítila, byla osamělost. Potřebovala jsem ten zážitek sdílet s někým, kdo má podobné zkušenosti. Jinak mi připadalo, že jsem si to snad jen vymyslela," popsala už dříve například Naděžda Tomčíková, která přežila těžkou nehodu rychlíku Comenius ve Studénce v roce 2008.
Pozůstalí a zranění, kterých se dotkla loňská nehoda v Chorvatsku, zatím na tuto událost veřejně nevzpomínají.
Jedna pieta se už však konala, a to loni v listopadu v Den obětí dopravních nehod. Na tragicky zesnulé na silnicích zavzpomínali lidé při ekumenických bohoslužbách kromě Brna i v Letovicích, Plzni a Praze.
