Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejdelší trolejbusovou trať v republice má Brno, „trajfy“ zde jezdí od roku 1949

  6:35aktualizováno  6:35
Na svou dobu byly moderní, měly elektrické vytápění a kožené sedačky. Když poprvé vyjely do ulic, lidé je s velkou pompou vítali. Dnes je to už šedesát od chvíle, kdy v Brně začaly jezdit trolejbusy.

Trolejbus 7Tr | foto: www.bmhd.cz

Nadšeně na první brněnské "trajfy" vzpomíná i bývalý vedoucí trolejbusové vozovny Jan Pospíšil, kterému bylo tehdy teprve šest let.

"Byla to velká sláva. Svezl jsem se ještě to léto, když první trolejbus začal jezdit z hlavního nádraží do Slatiny. Pamatuju si, že na mě ten nový vůz udělal velký dojem," říká Pospíšil. - čtěte OBRAZEM: "Trajfy" v Brně jezdí už šedesát let

Historické trolejbusy v Brně - 6TrHistorické trolejbusy v Brně - 7Tr, linka číslo 21 do Slatiny

O zavedení trolejbusů v Brně se uvažovalo už ve třicátých letech, válka ale veškeré plány odsunula. Dokončit se je podařilo až v roce 1949.

Historické trolejbusy v Brně

Během téhož roku město zprovoznilo ještě další dvě linky. Jedna vedla z tehdejšího náměstí Rudé armády do Králova Pole a druhá z Komárova do Tuřan.

Historie

První cestující vezl trolejbus 30. 7. 1949 z hlavního nádraží do Slatiny. Tehdy vznikly i tratě do Králova Pole a Tuřan. V roce 1954 byl otevřen úsek ze Slatiny do Šlapanic. Trať do Žabovřesk byla zprovozněna v roce 1971. Od roku 1974 jezdí trolejbusy do Kohoutovic, od roku 1975 i do Komína. Z Pisárek do Nového Lískovce vede trať od roku 1979. Do Masarykovy čtvrti a Bystrce je zavedená od roku 1981. Na kraj Starého Lískovce začaly jezdit v roce 1983, na Vinohrady v roce 1988. Z Jundrova do Pisárek jezdí od roku 2004.

Trolejbusů pak v Brně rychle přibývalo, dlouho ovšem neměly pro sebe dostatečně velký prostor. Zpočátku se tlačily s tramvajemi v Husovické vozovně a nějaký čas také v Medlánkách. To ale nestačilo. "V osmdesátých letech se proto vybudovala malá vozovna ve Slatině. Už na začátku devadesátých let to ale bylo zase málo," popisuje Pospíšil. Problém se vyřešil až v roce 1997, kdy se otevřela nová vozovna v Komíně.

Historické trolejbusy v Brně - 15Tr02 3501

Dnes už trolejbusy k Brnu neodmyslitelně patří. Na zdejší trati, která je nejdelší v republice, se střídá 149 trolejbusů. Na třinácti linkách přepraví za rok přes 48 milionů cestujících.

Trolejbus: ekologická doprava, drahý start

Během let se trolejbusy dočkaly obrovského boomu i hromadného rušení linek. Jak ale vypadá jejich budoucnost? Mají šanci se mezi moderními dopravními prostředky udržet? Nebo už jenom dosluhují?

Historické trolejbusy v Brně - trolejbus 7Tr 3031Historické trolejbusy v Brně

Podle odborníků mají trolejbusy do důchodu ještě daleko. "Za zenitem určitě ještě nejsou. Jejich vývoj jde teď jako u jiných vozidel rychle dopředu. Například v Curychu teď jezdí trolejbus, který pojme až dvě stě lidí. Jinde se zase používá takzvaný duobus, který je díky hybridnímu pohonu použitelný i mimo trolejové vedení," řekl provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jiří Valníček. Podle něj za sebou trolejbusy svá nejlepší léta dosud zdaleka nemají.

Vyplatí se budovat drahé trolejbusové tratě?

Kritici trolejbusům vytýkají, že jezdí příliš pomalu, brzdí automobilovou dopravu a troleje, potřebné pro jejich provoz hyzdí města. Hlasy na jejich obranu naopak trolejbusy chválí za nehlučný provoz a za to, že městům dodávají velkoměstský ráz.

Hlavní výhoda trolejbusů ovšem tkví v jejich ekologičnosti. Jenže na tu se v minulosti příliš nehledělo, získávala na významu teprve s postupem času. "Je pravda, že trolejbusová doprava je oproti té autobusové mnohem čistější. Na druhou stranu jsou její počáteční náklady poměrně dost vysoké. Je tedy na dopravním podniku v dané lokalitě, aby rozhodl, co je pro jejich město výhodnější," uvedl výkonný ředitel Svazu dopravy ČR Petr Kašík.

V minulosti v Brně musely trolejbusy několikrát o svoje místo bojovat s ostatními dopravními prostředky. Nejhůř to s nimi vypadalo v druhé polovině šedesátých let, kdy narazily na konkurenci v podobě autobusů.

"Tehdy tekla do republiky levná nafta ze Sovětského svazu. Oproti tomu nebyly peníze na budování trolejbusového vedení. To značně nahrávalo autobusům. V některých městech jako například v Praze proto trolejbusovou dopravu úplně zrušili. I v Brně se k tomu schylovalo," popisuje bývalý vedoucí trolejbusové vozovny v Brně Jan Pospíšil.

V jihomoravské metropoli se uzavřela jedna ze tří tehdejších tratí, které vznikly v roce 1949. Na další byl zase značně omezen provoz, který byl o rok později zrušen úplně. Naštěstí pro trolejbusy v Brně ale během těchto let k jejich úplnému vymýcení nedošlo.
Spásu přinesla trolejbusům teprve sídliště.

V sedmdesátých letech vznikalo v Brně rychle jedno panelové předměstí za druhým a bylo nutné je propojit s centrem města. Tehdy padlo rozhodnutí, že dopravu na sídliště budou zajišťovat právě trolejbusy.

"Napomohla tomu samozřejmě také ropná krize," vysvětlil Marián Čech z trolejbusové sekce brněnského dopravního podniku.

K největší trolejbusové síti v republice První sídliště, které bylo propojené se středem města trolejbusy, byly Žabovřesky. Pak už to šlo rychle za sebou. Nejdřív se prodloužila trať do Žabovřesk, pak se vybudovala linka do Kohoutovic a do Komína. Následovaly Pisárky, Nový Lískovec a Vinohrady, tehdy nově postavené sídliště na severu města.

Historické trolejbusy v Brně - 21Tr 3001Historické trolejbusy v Brně - 26Tr 3602

Z malé brněnské sítě trolejbusových linek se tak během několika málo let stala největší trolejbusová síť v republice. V současné době měří tratě stálých třinácti linek dohromady okolo sto sedmi kilometrů. V devadesátých letech se už tratě spíš jen upravovaly, nevytížené se rušily a krátké zase prodlužovaly. Tento trend v Brně pokračuje až do současnosti.

A jak to nyní vypadá s budoucností brněnských trolejbusů? Jejich situace je v podstatě neutrální. V plánu zatím není rušení linek, ale ani výraznější rozmach trolejbusové dopravy. Další rozvoj nyní brzdí zejména nákladné investice do trolejového vedení, na které chybí peníze.

Trolejbus Škoda 25Tr Irisbus

V nejbližší době se proto plánuje jen prodloužení některých linek, například posunutí smyčky v Novolíšeňské ulici. "Její velikost už několik let trolejbusům nestačí," řekl Marián Čech. Významnější rozšíření přinese zřejmě až kontroverzní přestavba brněnského hlavního železničního uzlu. K němu by měly zajíždět právě trolejbusy. Několikrát odkládaná přestavba nádraží by měla být podle aktuálních informací dokončena v roce 2018.

Řídit trolejbus, to je umění, říká jejich letitý řidič

Jan Fojtík jezdí po Brně s trolejbusy téměř třicet let. Během své kariéry to zkoušel i s autobusy, s těmi se to prý ale nedá vůbec srovnat. "Řídit autobus se naučí skoro každý, je to vlastně takový větší osobní automobil. Ale na trolejbus potřebujete cit. Je to umění," říká třiapadesátiletý řidič.

Za život jezdil se všemi typy brněnských trolejbusů kromě toho prvního, který byl z provozu vyřazen na začátku sedmdesátých let. "Nejvíc se mi líbil typ Škoda T11. Ten sice jezdil v Brně pouze tři měsíce a pak ho poslali do Plzně, byl ale velmi hezký," vzpomíná Fojtík.

V nových trolejbusech je málo místa

Naopak ho příliš nenadchly nové trolejbusy, které byly nakoupeny v posledních letech. V těch je podle něj poměrně málo místa pro řidiče i pro cestující. Jsou nízkopodlažní, ale když nastoupí jeden vozíčkář, pro dalšího vozíčkáře nebo pro kočárek už není prostor.

"Je pravda, že je v nich špičková technika, když se ale něco pokazí, člověk si nic nemůže opravit sám," kritizuje Fojtík. Chválu si podle něj zaslouží hlavně motor nových trolejbusů, který je velmi tichý a šlape, jak má.

Do práce vyráží nejraději o víkendu, kdy nejezdí tolik lidí. "Nemůžu říct, že bych jindy chodil do práce s odporem. O sobotách a nedělích je to ale větší klídek," vysvětluje Fojtík.

Oblíbenou trasu prý nemá, nerad ovšem jezdí trať linky 39. Ta vede z Komenského náměstí do Barvičovy ulice v Masarykově čtvrti. "Trolejbus tady býval vždycky hodně nacpaný. Možná už to není tak citelné, ale mám už prostě k téhle lince určitou averzi," říká řidič.

Srazil chodce na přechodu. Ten na místě zemřel

Práce řidiče ale není jen vození se v trolejbuse. Za jeho volantem si užil také několik nepříjemných chvil. Nejhůř při práci mu bylo, když srazil na přechodu chodce. Ten na místě zemřel.

Fojtík jel sice na zelenou a vyhnout se neštěstí nijak nemohl, přesto nebylo lehké to zvládnout. "Po nehodě následovalo nepříjemné vyšetřování, zda jsem něco neopomněl. Nakonec se přišlo na to, že ten člověk zemřel, protože dostal mrtvici," popisuje Fojtík.

Několikrát se mu také stalo, že za jízdy zatáčel, cestující upadl a lehce se zranil. "Sami pak ale většinou přiznali, že se ničeho nedrželi," říká řidič. Přesto je ale se svou prací spokojený a za jinou by ji neměnil. "Pokud to půjde, rád bych za volantem trolejbusu vydržel až do důchodu," doufá Jan Fojtík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zákaz vjezdu
Most u Černé Hory by mohl spadnout, tah z Brna na Svitavy se tam zavřel

Dosud Černou Horou na Blanensku projíždělo každý den přes patnáct tisíc aut, od pozdního odpoledne je to dvakrát tolik. Ředitelství a silnic dálnic totiž proti...  celý článek

Zarážky na chodníku v brněnské Štefánikově ulici mají zabránit autům, aby při...
Z vychytávky je past. O parkovací dorazy proti autům zakopávají chodci

Při kolmém či příčném parkování na chodníku občas řidiči nerespektují, že mezi jejich autem a domem ještě musejí projít chodci. Městská společnost Brněnské...  celý článek

V pátek ráno se na 49. kilometru dálnice D1 srazilo osobní auto s kamionem...
Smrtelná nehoda uzavřela na čtyři hodiny D2 ve směru na Slovensko

Havárie osobního auta u Podivína na Břeclavsku uzavřela ve čtvrtek na čtyři hodiny dálnici D2 na 40. kilometru ve směru na Slovensko. Jeden člověk zemřel,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.