Náklady na léčbu jdou obecně nahoru u všech českých pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je z nich největší, loni za dvacet svých nejdražších pojištěnců zaplatila dohromady rekordních 342 milionů korun.
Je mezi nimi ještě jeden Jihomoravan – za jeho léčbu získané hemolytické anemie zaplatila VZP necelých 14 milionů korun. Informace o nejdražších pacientech zveřejňuje pojišťovna pátým rokem, aby dle svých slov ukázala, že zdraví není zadarmo.
„Zároveň tím chceme vyvrátit i občasné fámy, že se snažíme zbavovat drahých pacientů, hradíme jen tu nejlevnější péči a podobně,“ vysvětlil mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Základem nákladné léčby muže z jižní Moravy je podávání injekcí takzvaného koncentrátu srážecího faktoru. Bez nich by trpěl bolestivým krvácením do kloubů. Úplně nejdražším pojištěncem v zemi však Jihomoravan není.
Tím je pravděpodobně dvanáctiletý chlapec z Královéhradeckého kraje, který trpí těžkou formou hemofilie. Za jeho léčbu dala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) 48,7 milionu korun.
Ty peníze mi nejdou do kapsy, připomíná pacientka
„Ještě v roce 2014 jsme vynaložili na dvacet nejnákladnějších pacientů 157 milionů korun, tedy částku, která nám rok nato pokryla prakticky jen náklady na léčbu desítky pacientů,“ řekla mluvčí ČPZP Elenka Mazurová. Podobné nárůsty hlásí i ostatní pojišťovny.
Co se naopak příliš nemění, jsou nejnákladnější diagnózy. Již tradičně jsou mezi nimi hemofilie, různé metabolické poruchy či plicní arteriální hypertenze. „Více než 95 procent všech nákladů na léčbu nejdražších pacientů tvoří výdaje za léky,“ potvrdil Tichý.
Souhrnně se dá říci, že loni evidovaly pojišťovny na jižní Moravě několik set pacientů s přívlastkem „nákladný“. „Tedy těch, u nichž roční náklady na léčbu přesáhnou patnáctinásobek průměrných nákladů. Loni byla tou hraniční částkou suma 335 tisíc korun. Náklady na léčbu drahých pojištěnců ročně stoupají o několik desítek milionů korun,“ potvrdil šéf Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada.
Někteří pacienti nezastírají, že být „drahým“ není zrovna to, s čím by se chlubili přátelům.
„Deset let trpím roztroušenou sklerózou a jsem zařazená do studie, kde moje léčba stojí několik set tisíc korun. Už jsem se setkala s tím, že mě okolí pomlouvá, že mám něco ‚extra‘. Neuvědomují si, že mi ty peníze nejdou do kapsy a že to, co bych dala za život bez nemoci, se vyčíslit nedá,“ povzdechla si osmatřicetiletá Jana Chudobová ze Znojma.
Ceny některých léků jsou přemrštěné, míní ředitel nemocnice
Nad účty za léky kroutí hlavou i někteří ředitelé nemocnic. Na narůstající ceny si postěžoval například ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
„Exponenciálně narůstají náklady na biologickou léčbu. Systém za současné situace není schopný hradit péči ve stylu: všem všechno, teď a zdarma. Druhá věc je jednání s pojišťovnami. Nikdy jsem nebyl zastáncem názoru, že farmaceutické firmy parazitují na zdravotnictví. Nicméně ceny některých léků jsou skutečně přemrštěné vzhledem k tomu, jaké přináší výhody pro pacienta. Prodlužují pacientovi život, který už není kvalitní, řádově v měsících za miliony a miliony korun,“ podotkl Kraus.
Ročně fakultní nemocnice za léky vydá zhruba dvě miliardy (rozhovor s Romanem Krausem čtěte zde).
Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby zase bude nutná určitá forma spolufinancování, protože nikde na světě se zdravotnictví neufinancuje jen ze solidárního pojištění.
„Myslím, že jednou dvakrát za rok si člověk léky na chřipku dovolit může. Je to otázka celospolečenské diskuse, jaký sociálně únosný limit spoluúčasti pacienta nastavit. Je přece jasné, že člověk, který onemocní nádorem, si nebude moci léčbu zaplatit sám,“ říká Štěrba.
„Milionových“ pacientů je ale i přes narůstající počty stále menšina, léčba jednoho pojištěnce většinou vyjde v průměru na 22 až 27 tisíc korun.
