Nejvíc geneticky upravené kukuřice roste na Vyškovsku a Znojemsku

Na jižní Moravě roste nejvíce geneticky upravené kukuřice v zemi a zřejmě i ve střední Evropě. V mnoha okolních státech je totiž její pěstování zakázané. Vyplývá to ze seznamu pěstitelů a výměry jednotlivých polí, které nyní zveřejnila ekologická organizace Greenpeace.

Geneticky upravená kukuřice - ilustrační foto | foto: MF DNES

Ta proti geneticky upraveným plodinám už vede několik let kampaň. Před dvěma lety uspořádala happening i na pokusném poli u Ivanovic na Hané.

Lány kukuřice, kterou upravili genetičtí inženýři tak, aby byla odolná proti zavíječi kukuřičnému, jsou asi na třiceti místech kraje. Nejvíce je jich u Rostěnic na Vyškovsku, stovky hektarů této kukuřice rostou na Znojemsku, hodně je jí i u Velkých Pavlovic a na dalších místech Břeclavska.

. Vliv Bt kukuřice na hmyz

O geneticky upravené plodiny se zajímají i entomologové, kteří zkoumají jejich vliv na hmyz. Jejich obavy, že by se i na něm mohl nějak projevit, se však zatím nepotvrdily.
"Vliv Bt kukuřice na hmyz zkoumáme pět let. U našeho ústavu v Českých Budějovicích ji máme vysetou na čtrnácti hektarech. Nějaké změny na hmyzu žijícím na této rostlině nebo v okolí jsme však nepozorovali," uvedla Oxana Habuštová z Entomologického ústavu v Českých Budějovicích.
Nedávno byli na kongresu v Jižní Africe a tam o svých zkušenostech hovořili vědci z jiných zemí. "I oni zatím nic mimořádného nezjistili," uvedla Oxana Habuštová.
Ve srovnání s loňskem se výměra polí osetých v Česku Bt kukuřicí zdvojnásobila. Co se týče Evropy, tak Českou republiku předběhlo jen Španělsko. Dříve byla touto evropskou velmocí i Francie, ale ta stejně jako Polsko, Maďarsko, Rakousko a další země pěstování těchto plodin již zakázala. Sousední Německo ji pěstuje na rozloze kolem čtyř tisíc hektarů.
"Usilovali jsme o tento zákaz i v Česku, ale přestože máme zeleného ministra, neuspěli jsme," uvedla Klimovičová.
Stát také zjišťuje, kde Bt kukuřice končí, a zjistil, že se používá na výrobu bioetanolu nebo ji zemědělci zkrmí. Někdy i proto, že mají problémy s odbytem. Na potravinách se totiž musí uvádět, že neobsahují geneticky upravenou plodinu.

Celkem se v kraji pěstuje na zhruba 1 600 hektarech včetně obsevu. Geneticky modifikovanou Bt kukuřici MON 810 začali zemědělci pěstovat před čtyřmi lety a její plochy neustále zvětšují. Letos jí bylo v celé zemi oseto přes 11 tisíc hektarů, což znamená, že tvoří čtyři procenta kukuřice, která se v Česku pěstuje.

"Na jižní Moravě je jí nejvíce, protože k jejímu pěstování jsou tady nejlepší klimatické podmínky," uvedla Magdalena Klimovičová, vědecká poradkyně Greenpeace.

Co bude, nikdo netuší
Podle Klimovičové může pěstování geneticky upravených plodin narušit životní prostředí, například tím, že negativně ovlivní některé druhy hmyzu a způsobí zemědělcům v budoucnu velké starosti.

"Jed, který tato rostlina vylučuje, takzvaný Bt toxin, nepůsobí jen na škůdce, ale dostává se i do okolního prostředí a může jej poškodit. Splachuje se do vody a také delší dobu přetrvává v půdě. Organismy se v ní pak pomaleji rozkládají a její kvalita se zhoršuje," uvedla Magdalena Klimovičová.

Že za humny roste plodina, u které byla upravena genetická výbava, mnozí lidé ani nevědí. Pěstitelé nemají povinnost označit tato pole cedulemi. Jen musí dbát na to, aby dodrželi určitou vzdálenost od sousedních polí, aby tak zabránili šíření pylu do okolí.

V případě, že poblíž hospodaří ekozemědělci, musí být tento ochranný "pás" ještě širší. "Pyl nezná hranice a je otázka, jestli tato ochrana je dostatečná. Pro ekozemědělce by přitom kontaminace znamenala pohromu. Toto pěstování je pracnější, nákladnější, ale kdyby se prokázalo, že jsou jejich plodiny kontaminované, museli by navíc platit pokutu a mohli by přijít i o certifikát," uvedla Klimovičová.

"Opravdu to vnímáme jako problém," potvrdil Petr David ze Svazu ekologických zemědělců. Naopak entomologové tvrdí, že geneticky upravené plodiny hmyzu neškodí.

Kde se pěstuje geneticky upravená kukuřice, ví ministerstvo životního prostředí i ministerstvo zemědělství. To první to na webových stránkách nemá, ale lidé si seznam mohou písemně vyžádat. To druhé přístup umožňuje, ale jen registrovaným zemědělcům.

"Tyto informace by však měly být veřejně přístupné, a tak jsme si jej vyžádali a pověsili na naše webové stránky," uvedla Magdalena Klimovičová z Greenpeace.

O seznam požádal i Svaz ekologických zemědělců. "Jsou to přece jen umělé organismy a nikdo neví, co bude dál, jestli se nedostanou do okolních plevelů i plodin. Zaujímáme k nim takový postoj předběžné opatrnosti a seznam jsme si vyžádali, aby ekozemědělci věděli, jestli je mají někde v okolí," vysvětlil Petr David ze Svazu ekologických zemědělců.