Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejvíc trestů za extremismus padlo na jižní Moravě

  7:12aktualizováno  7:12
Hajlování, hanobení jiného národa, násilnosti s rasovým podtextem. Co do počtu evidovaných trestných činů s extremistickým podtextem je jižní Morava na špici nelichotivého žebříčku. Vyplývá to z aktuální studie o extremismu, kterou každoročně zveřejňuje ministerstvo vnitra.

Policie provedla domovní prohlídky u lidí podezřelých z organizování neonacistického hnutí - (9. června 2009) | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

"Nejvíce, tedy téměř dvacet procent zaznamenaných trestných činů s extremistickým podtextem, bylo v roce 2008 v Jihomoravském kraji," píší autoři studie.

V roce 2007 byl jih Moravy na třetím místě za Prahou a Severomoravským krajem, letos je první. Podle politologa Miroslava Mareše můžou ale tato čísla svědčit spíše o dobré práci kriminalistů z protiextremistického oddělení krajské policie. "Je to zřejmě způsobeno i masivními akcemi, které se v Brně konají. Faktem však je, že policie na jižní Moravě je důsledná v přiřazování extremistického podtextu k trestným činům," podotkl Mareš.

Policie nezavedla v minulém roce žádné nové metody, nepřibylo odposlechů ani se nerozšířil počet lidí v protiextremistickém týmu. "Trestné činy s extremistickým podtextem dělá stále stejná skupina lidí. Sice přibývá akcí a proto i trestných činů, ale na pochodech a koncertech se pohybují stále ty stejné tváře. Evidence činů je daná větší znalostí prostředí. Práce je pak intenzivnější a efektivnější," uvedl mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb.

Zda má nebo nemá trestný čin extremistický podtext, rozhoduje policie a státní zastupitelství konkrétního kraje. A právě to je podle politologa problém. "Jádro je posuzováno všude rozdílně. Vzhledem k tvrdšímu přístupu brněnských soudů a zastupitelství k extremistům jsou jejich činy na jižní Moravě snadněji stíhatelné než například na severu Čech," míní Mareš.
 
Ministerstvo vnitra ve shrnutí své studie upozorňuje na to, že kvantita trestných činů nevystihuje nebezpečí neonacistické scény. "Nebezpečná je jejich snaha vydobýt si pozice na oficiální politické scéně za podpory části veřejnosti," uvádí.

Neonacisté z Brna: o krok napřed

Od kultury k politice už se přesunula brněnská neonacistická scéna. "Brno předbíhá zbytek republiky o rok či dva," míní politolog Miroslav Mareš.

Proč v Brně a okolí ztichla hudební neonacistická scéna?
Bude to mít dva důvody. Jedním z nich je ten, že policie na jižní Moravě postupuje proti těmto akcím tvrdě a důsledně. Druhý důvod je, že pro politické elity, které se zejména v Brně vytvořily, už nejsou koncerty důležité.

Co je pro ně teď důležité?
Brno je silné ve velkých demonstracích, které se zde v posledních dvou letech konaly. Hudba tady byla v devadesátých letech. Od roku 2002 funguje extremistická organizace Národní odpor i první kořínky Autonomních nacionalistů byly zapuštěné v Brně. Tady už se neonacisté posunuli od kultury k politice.

Ve zprávě ministerstva vnitra o extremismu v Česku v roce 2008 se hovoří o "roku zlomu" a kvalitativní proměně neonacistické scény...
To je ten příklon k politice. Velké akce jako byly ty v Janově a Přerově. Místo mládežnické subkulturní činnosti se neonacisté více věnují propracované politické činnosti. Brno v tom předběhlo zbytek republiky o rok či dva.

V čem konkrétně?
Bude například zajímavé sledovat činnost nově vzniklé Dělnické mládeže.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V holasické lokalitě Čtvrtě má stát celkem 64 patrových domů s obytnou plochou...
Z majitelů nových domků jsou rukojmí. Stavba kvůli hádce firem stojí

Původně bezproblémová stavba 64 rodinných domků v Holasicích na Brněnsku se zadrhla. Rozhádaní developeři jdou k soudu, lidé trpí obavami, aby neskončili jako...  celý článek

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.