Díky dotaci může centrum vybudovat zcela nový výzkumný tým. Ten má studovat molekulární příčiny stárnutí a na základě těchto poznatků navrhnout nové farmaceutické látky na léčbu nejzávažnějších onemocnění, která postihují seniory, jako jsou například srdeční selhání, Alzheimerova choroba nebo selhání jater.
„Stárnutí je jednou z největších výzev pro rozvinuté země, jako je Česká republika,“ prohlásil ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík.
Průměrný věk dožití se totiž neustále zvyšuje. Žijeme déle než naši předkové a očekává se, že v první polovině tohoto století vzroste podíl lidí nad 65 let z jedné šestiny až k jedné třetině populace.
„S růstem počtu seniorů však roste také počet pacientů trpících typickými chorobami starších lidí, jako je například Alzheimerova choroba. To bude mít dopad nejen na pacienty, ale také na jejich rodiny a na systémy financování zdravotní péče. Je proto potřeba hledat nové možnosti včasné diagnostiky a léčby těchto onemocnění,“ poznamenal Pavlík.
Chtějí porozumět imunitním reakcím a metabolickým změnám
Vědci tak budou zkoumat, jakou roli hraje v procesech stárnutí a nemocech, které seniory nejvíce postihují, epigenetika, mechanika, imunitní reakce, mezibuněčný transport a takzvaná mitochondriální dysfunkce.
„Proto jsme se v projektu zaměřili na vybrané patologie spojované se stárnutím – chceme lépe porozumět imunitním reakcím a metabolickým změnám během procesu stárnutí,“ vysvětlil Giancarlo Forte, vedoucí Centra translační medicíny.
Dalším cílem projektu je vybudovat první moravský archiv reprogramovaných buněk, které budou od dárců a pacientů z regionu. „To je v České republice unikátní. Archiv nám umožní získávat a uchovávat buňky ze srdce a mozku pro další využití v personalizované léčbě pacientů,“ podotkl šéf ICRC Gorazd B. Stokin.
Peníze na celý projekt poslala do Brna Evropské unie přes program řízený ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ten má za úkol podporovat excelentní výzkumné týmy, ale také přivést do České republiky špičkové vědce.
Za čtvrt století zestárla Jižní Morava o víc než pět let
Do Brna se díky tomu povedlo přilákat například doktora Manlia Vinciguerru, uznávaného italského experta, který dosud pracoval jako vedoucí výzkumník v Ústavu pro výzkum jater a zažívání na renomované britské University College London.
Jeho výzkum se zaměřuje na porozumění příčin rakoviny a poruch metabolismu v souvislosti se stárnutím. V Brně do svého výzkumného týmu přibírá ještě další odborníky z Itálie, Polska a České republiky.
Téma stárnutí obyvatelstva je aktuální také na jižní Moravě. Podle nedávno zveřejněných údajů žije v kraji 224 tisíc lidí, kterým je nad 65 let. To je plných 19 procent všech obyvatel. Takzvaný index stáří, kterým statistici porovnávají jednotlivé věkové skupiny, navíc uvádí, že na sto dětí zde připadlo 123 osob starších 65 let.
„Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje na konci loňského roku dosáhl 42,2 roku, ženám bylo v průměru 43,7 a mužům 40,6. Průměrný věk na jižní Moravě se tak od roku 1991 zvýšil o 5,5 roku, konkrétně u mužů je to o 5,8 roku, průměrný věk žen vzrostl o 5,2 roku,“ poznamenal k nejnovějším statistikám Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.
Nejvyšší průměrný věk na jižní Moravě měli obyvatelé Hodonínska – muži 41,2 a ženy 44,5 roku, naopak nejnižší průměrný věk statistici zaznamenali na Brněnsku – muži 39,6 a ženy 42,1 roku.
