Do Brna jezdí pravidelně. "Čím by bylo Brno bez Židů a Němců?" ptá se. "Chodívám si ověřit, jestli si toho už konečně někdo všiml a nápis pozlatil," doplnila.
Všiml, ale nepozlatil. "Německý nápis není součástí původního morového sloupu," vysvětlil Martin Číhalík z Národního památkového ústavu, který na rekonstrukci sloupu dohlížel.
Ostatní nápisy, latinské, pochází podle něho z 18. století, kdežto německý je o století mladší. Navíc napsaný jiným stylem písma.
"S památkou nesouvisí, je to druhotný zásah, který vznikl při jedné z jedenácti oprav sloupu," vysvětlil Číhalík.
Morový sloup nechali v letech 1679–1687 postavit brněnští radní. Spolu se sloupy ve Vídni, Mnichově a v Praze patří k nejstarším památkám tohoto druhu v zemích na sever od Alp.
Jeho podobu navrhl Jan Křtitel Erna. Sochy čtyř morových patronů, svatého Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského, udělali Baltazar Drobek a Jan Kašpar Pröbstl. Splnili tak svůj slib, který dali v kostele svatého Jakuba poté, co město postihl v roce 1679 mor.
