Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chráněný netopýr je zásobárna virů od příušnic po SARS, zjistili vědci

  15:01aktualizováno  15:01
Vědci zjistili, že viry nakažlivých nemocí SARS, zápal plic, spalničky či příušnice pocházejí z chráněných netopýrů. A v Česku jich žije 27 druhů. Přímé nakažení člověka dosud nezmutovanými viry je velmi výjimečné, brání obyvatele mnoha moravských jeskyní biolog.

Netopýr jižní, ilustrační snímek | foto: Tomáš Bartoníček

Na to, že jsou netopýři zásobárnou virů, které vyvolávají u lidí nebezpečná onemocnění, přišel mezinárodní tým vědců z Univerzity v Bonnu, jehož členem je i Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.

27 druhů

V Česku žije 27 druhů netopýrů, blízko lidí 17 a nejčastěji se vyskytuje jen 5 druhů.

Jsou nepostradatelní pro ekosystém, živí se obtížným hmyzem. Kvůli rychlému metabolismu potřebují mnoho potravy - jedinec uloví za noc hmyz odpovídající čtvrtině až třetině jeho váhy. Jsou chráněni zákonem.

Odborníci zjistili, že přímo z netopýrů pochází například lidský virus příušnic a je u nich dosud přítomen. Podobně je tomu u SARS, jehož epidemie vyvolala před časem kvůli vysoké nakažlivosti celosvětový poprask.

Příušnice mohou vést u mužů i k neplodnosti. SARS zase způsobuje těžké plicní komplikace, při nichž může pacient i zemřít.

"Rozpoznali jsme příbuzenské vztahy mezi liniemi netopýřích a lidských virů, které mají společného předka. Ten byl kdysi jen v netopýrech. Od té doby však mnohokrát zmutoval, takže se mohou nakazit i lidé," vysvětluje Vallo.

Z výzkumu vědců, který aktuálně zveřejňuje prestižní časopis Nature Communications, vyplývá i to, že téměř všichni prapředci dnešních paramyxovirů, které způsobují mnoho zánětlivých onemocnění, existovali v netopýrech. A teprve z nich se rozšířili na člověka a další savce.

Není důvod netopýry hubit

Evoluci virů nebezpečných člověku se vědci věnují už dlouho.

"Nyní jsme však významně posunuli hranice znalostí o roli netopýrů a hlodavců jako zdroji paramyxovirů, které u člověka vyvolávají kromě příušnic a SARS i spalničky, zápaly plic či nejrůznější nachlazení. U zvířat jsou pak původcem psinky či dobytčího moru," říká Vallo.

Netopýři moravských jeskyň

Některé z těchto virů vedou také k zápalům mozkových blan, na něž umírá každý druhý infikovaný člověk.

Závěry výzkumu mohou podle Christiana Drostena z bonnské univerzity přispět k objevení nových epidemií již v raných stadiích. Vědci našli více než šedesát nových druhů paramyxovirů.

A Peter Vallo je přesvědčen, že mnoho zdejších případů onemocnění, které zůstávají nevyjasněny, je s nimi možné spojit.

Z výzkumu vyplývá i to, že nebezpečné viry nelze lehce vymýtit, jak se až dosud předpokládalo. Aby se totiž původce onemocnění z lidské populace trvale odstranil očkováním, nesměl by se v přírodě vyskytovat žádný hostitel, z něhož může přijít nová infekce - v tomto případě netopýr.

Dita Weinfurtová ze společnosti pro ochranu netopýrů však na lidi apeluje, aby nepodléhali - tak jako nyní v Německu - panice a nezačali netopýry, nepostradatelné pro ekosystém, hubit.

"Pokud už vletí někomu do bytu, stačí otevřít okno a on vyletí. V žádném případě však na netopýra nesahat a nehonit ho," radí Weinfurtová. Lidé podle ní mohou onemocnět až poté, co viry zmutují.

Nakažení člověka dosud nezmutovanými viry od netopýra je podle Weinfurtové velmi vzácné.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.