Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Netradiční knižní průvodce provede starým nacistickým Brnem

  10:03aktualizováno  10:03
V Brně se chystá na trh netradiční knižní průvodce. Alexandr Brummer a Michal Konečný v něm zmapovali místa, kde v moravské metropoli za války působili nacisté. Kniha s názvem Brno nacistické plná dobových fotografií vyjde v květnu v nakladatelství Host.

Představitelé nacistického režimu hajlují na balkoně úřadovny říšského protektora. | foto: Archiv nakladatelství Host

Brummer a Konečný podotýkají, že 68 let od osvobození Brna už byly mnohé události a osoby období německé okupace zapomenuty.

Brno nacistické

Vydává brněnské nakladatelství Host. Publikace má 140 stran. Jejími autory jsou Alexandr Brummer a Michal Konečný. S pomocí dobových fotografií provází po místech moravské metropole vztahujících se k období nacistické perzekuce. Kniha vyjde v průběhu května 2013.

"Jen málokdo si spojí noblesní třídu Kapitána Jaroše s ghettem, do něhož byli v roce 1942 stěhováni Židé z celého Brna, a patrně nikdo z cestujících stojících na prvním nástupišti hlavního nádraží si neuvědomí, že právě odtud byly vypravovány židovské transporty vstříc plynovým komorám vyhlazovacích táborů," uvádějí Brummer a Konečný svého průvodce.

Chtějí dát vzpomenout na dobu, kdy u nás "správu města převzali nacističtí úředníci prosazující germanizaci, rozběhla se mašinerie rasové perzekuce Židů a Romů, nepohodlní občané a odpůrci režimu čelili rozsáhlým represím a běžným obyvatelům byla přisouzena role mlčících dělníků německého válečného úsilí".

Zlo nepáchali jen okupanti, ale také zdejší kolaboranti

Některá místa Brna spojená s fašismem jsou i dnes Brňanům povědomá. Především Kounicovy koleje v Masarykově čtvrti, v nichž nacisté zavírali a na jejichž dvoře popravovali skutečné či účelově označené odpůrce své nadvlády. Nebo dnešní Právnická fakulta Masarykovy univerzity v ulici Veveří, kde za okupace sídlila řídicí úřadovna gestapa.

Násilí u kavárny Esplanade

Dnes už neexistující kavárnu Esplanade na nároží Rooseveltovy a Jezuitské ulice oblehlo 15. srpna 1939 osm set českých fašistů a uniformovaných členů wehrmachtu, SS a SA, za dozoru nečinně přihlížející německé pořádkové policie, a pak začalo bít přítomné Židy.

"Dav nejprve vyvlekl prokuristu Pavla Drexlera, který zemřel na infarkt při pokusu uprchnout, dalším napadeným byl účetní Leo Neubauer, z něhož strhali oblečení a pak byl s krvácející hlavou vyhozen na ulici, kde na něho zaútočili přihlížející," popisují výjevy z brněnských ulic autoři.

"V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu, za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly," popsal tehdejší dění očitý svědek, předválečný redaktor Lidových novin Bedřich Golombek.

"Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé, na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se kterými byste za normálních dob byli bez ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal hlásky a byl mrtvý!" popsal konání svých brněnských spoluobčanů zděšený novinář.

A takových míst i událostí uvádí publikace desítky, rovněž z pronásledování homosexuálů nebo činnosti zdejších konfidentů. Nezastírá ani masovou účast tuzemců na různých nacistických oslavách. Což velmi dobře připravilo půdu pro podobné "parády" následné komunistické diktatury.

Jenomže to jsou místa jasně spojená s německou nadvládou. Bohužel třeba takové sídlo Národního tábora fašistického v dnešní Joštově ulici svědčí o tom, že v Brně kvetl i tuzemský antisemitismus a kolaborace.

Mnoho míst v průvodci dosvědčuje především postupnou degradaci Židů, jejich pronásledování, násilnosti proti nim a nakonec také místa spojená s jejich odsunem do koncentráků a "konečné řešení" židovské otázky.

Nároží Spálené a Přízovy ulice připomíná velkou brněnskou synagogu vypálenou už v noci ze 17. na 18. března 1939 na příkaz policejního ředitele Karla Schwabeho. Vila Tugendhat pak vyhnání rodin předních židovských podnikatelů, intelektuálů a umělců, kteří se tolik zasloužili o světovou podobu předválečného Brna.

Okupace neměla jen hrdiny, ale i zbabělce

Autory k vydání Brna nacistického inspirovala publikace Weimar im Nationalsozialismus - ein Stadtplan (Výmar za národního socialismu - plán města), v níž se současní Němci snaží o kritickou reflexi vlastní minulosti.

"V tomto ohledu si klademe obdobný cíl," uvádějí Alexandr Brummer a Michal Konečný a dokládají, že také z Brna těchto let "vzešli nejen hrdinové, jejichž odkaz je nutné si připomínat, ale i poražení, jejichž jednání ovlivňovala nízkost, nenávist, zbabělost, hamižnost či pouhá lhostejnost, s níž přihlíželi utrpení svých sousedů či bližních".

"Nacistická okupace, holokaust, poválečný odsun Němců i období komunismu z Brna učinily město, kde se nevzpomíná právě snadno. Přesto je takové vzpomínání užitečné už proto, že nebezpečí návratu totality nelze nikdy vyloučit," dodávají autoři.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.