Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Některé neziskovky lobbují za hazard. Je to nemorální, říkají jiné

  14:05aktualizováno  14:05
Do probíhající diskuse okolo regulace hazardu v Brně zasáhly neziskové organizace. Zatímco pro jednu skupinu z nich jsou příjmy z hazardu morálně nepřípustné, druzí apelují na zachování heren ve městě. Důvodem jsou peníze, které organizace od hazardních společností dostávají.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Karel Pešek, MAFRA

Jednotlivé městské části mají od dubna volné ruce, hazard mohou zakázat prakticky hned. I přesto nekonají. Peníze, které z herního průmyslu pramení, totiž budou chybět, a to nejen městu.

Na hazardních finančních zdrojích je závislá značná část brněnského sportu. V posledních dnech se ukázalo, že herní průmysl platí i neziskové organizace typu Nadace Terezy Maxové dětem.

"Získávat peníze z hazardu je naprosto proti všem morálním zásadám," hodnotí původ hazardních výdělků Yvonna Gaillyová ředitelka Ekologického institutu Veronika. A přidávají se další.

Celkem 35 neziskových organizací se za pět dní své existence sdružilo na nově vzniklém webovém portálu "Nevládky bez hazardu".

"Hazard je jedna z oblastí, ze kterých prostě peníze nepřijmeme. Herny mají destruktivní charakter," vysvětluje svůj postoj ředitel rozvoje Nadace partnerství Michal Veselý.

Za hazard se staví i Nadace Terezy Maxové

K organizacím odmítajícím hazardní peníze se přidalo i sdružení Děti patří domů, pracující s dětmi, které byly odebrány rodičům z důvodu dluhové pasti, prostředí závislosti a agrese.

"Odmítáme přijmout jakékoli prostředky pocházející z hazardu," píše ve webovém prohlášení zástupce organizace Michaela Blahutová.

Webové stránky vznikly jako reakce na dopisy, které přichází k rukám Libora Šťástky, starosty městské části Brno-střed.

"Na stůl mi v poslední době chodí spousta dopisů od neziskových organizací a sportovních klubů, abychom hazard nezakazovali, ale pouze regulovali," tvrdí Šťástka. Právě v této městské části je herních přístrojů nejvíce.

Autorem jednoho takového dopisu je Terezie Sverdilová, ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Nadace pomáhající opuštěným a ohroženým dětem je významně podporována brněnským hazardním magnátem, společností Kajot.

"Ukončení podpory může mít za následek konec jinak adresné a smysluplné pomoci znevýhodněným dětem," píše Sverdilová v dopise pro starostu Šťástku.

Jako by získávali peníze z prodeje drog, říká Hollan

Dopis zapříčinil, že občanská sdružení odmítla s Nadací Terezy Maxové dále spolupracovat.

"Napsali jsme Nadaci Terezy Maxové, že už nechceme přijímat peníze z hazardu, jelikož to způsobuje situace, které následně řešíme," reaguje zástupkyně sdružení Děti patří domů Blahutová, která od Maxové dříve dostávala podporu na chod svého sdružení.

I pro Matěje Hollana z občanského sdružení Brnění je konání nadace Terezy Maxové nepřípustné. "Je to absolutně perverzní, stejné jako kdyby získávali peníze z prodeje drog," říká aktivista bojující za uzavření heren v Brně.

Autorem dopisu žádajícího starostu, aby hazard zcela nerušil, je i Jan Tomšej z občanského sdružení LOGO.

"Pojďme sázkové hry v Brně v rozumné míře zachovat a brát z nich užitek pro sport, kulturu, postižené nebo jiné neziskové projekty," píše v dopise. Svůj dopis ale zaslali i další - sdružení na podporu nemocných trpících takzvanou nemocí motýlích křídel Debra či Brněnský svaz malé kopané.

Nad financováním sportu se musí zamyslet stát

Podle Hollana jsou ale částky, které hazardní společnosti věnují na kulturu či do neziskového sektoru zanedbatelné.

"Jde spíš o nátlak ze strany herních společností," tvrdí. Skutečným problémem, který by měl být řešen je financování sportu, právě tato oblast je na hazardních penězích závislá nejvíce.

"Je potřeba změna přístupu státu, který by se měl zamyslet jak sport financovat. Na Západě je normální odvádět část daní povinně do sportu," dodává Hollan.

Starosta Šťástka tak v současné době řeší, jak má s regulací herního průmyslu naložit.

"Musíme se teď zamyslet, jestli jít cestou úplného zákazu, či částečné regulace," vysvětluje. Herní přístroje by podle něho měly jednoznačně zmizet ze sociálně vyloučených lokalit typu brněnského Bronxu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.