Přírodovědcům se ovšem tento nápad moc nelíbí, mají strach, že ho lidé zničí.
"Není daleko od obce, od posledního domu ani ne kilometr. Je to však do kopce, a tak cesta k němu trvá dvacet minut až půl hodiny," říká starosta Nové Lhoty Antonín Okénka.
Mraveniště může být staré čtyřicet až padesát let, možná i více. Za tu dobu také dosáhlo úctyhodných rozměrů, je vysoké přes dva metry.
"Lidé o něm vědí už dlouho, ale mnozí k němu neznají cestu, není u žádné turistické trasy. Kolem něj však vede cesta směrem na Javořinu, je to pěkná procházka," říká starosta. Nový plot u mraveniště chce radnice vybudovat kvůli tomu, že ten starý už nevypadá moc pěkně.
"Kdysi jsem ho tam nechal udělat já," říká zoolog Pavel Bezděčka, bývalý pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, který mraveniště u Nové Lhoty dobře zná.
V České republice zřejmě větší mraveniště není
"Naposledy jsem u něj však byl před třemi lety, a to měřilo 210 centimetrů. Je to unikát, možná že v Česku už ani větší není. Zabývám se hmyzem již pětatřicet let a o něčem podobném jsem neslyšel," říká Bezděčka. Plot nenechal udělat kvůli divočákům, ale lidem.
"Lesní dělníci při práci často nehledí vpravo vlevo a mohli by jej technikou rozjezdit. To je také nejčastější důvod, proč mraveniště zanikají," říká zoolog.
Z toho, že z něj chce obec udělat turistickou atrakci, radost nemá. "Zbytečně se tak na něj upozorní a lidé jsou dnes všelijací," uvedl. Mraveniště má podle něj úctyhodné rozměry i v podzemí. "Říká se, že jak velká je jeho stavba nad zemí, tak velká je i pod ní," dodal.
Mravenci jsou lovci a lesu dělají dobrou službu. Osazenstvo většího mraveniště denně spořádá až šest kilogramů hmyzu.
