Ukázka z učebnice Moderní dějiny, kterou připravila Masarykova univerzita s...

Ukázka z učebnice Moderní dějiny, kterou připravila Masarykova univerzita s brněnským nakladatelstvím Didaktis. | foto: nakladatelství Didaktis

Jiný pohled na historii. V nové učebnici nevládnou data, ale souvislosti

  • 12
Přemýšlet o alternativních koncích, rozvinout schopnost kriticky myslet a upřednostnit uvažování v souvislostech před biflováním nazpaměť. To má středoškolákům poskytnout sada učebnic dějepisu, kterou připravila Masarykova univerzita s brněnským nakladatelstvím Didaktis.

Zatím má dva díly a už podle ní vyučuje 49 škol. Experti z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se s vydavateli shodují na tom, že většina dostupných dějepisných učebnic dnešnímu pojetí historie a její výuky neodpovídá.

„Nereflektují nejnovější poznatky a na dějiny se obvykle dívají pouze z pohledu vítězů,“ říká jeden z autorů, historik Lukáš Fasora.

Základ každé látky tak vždy tvoří nejpodstatnější informace přehledně shrnuté do textu. V doplňujících rámečcích studenti najdou konkrétní příklady, dlouhodobé dopady událostí či odlišné interpretace minulosti, díky kterým si problém snadněji zasadí do celkového kontextu.

Zjistí třeba, co to byla nomenklatura, proč někteří Němci i dnes s láskou vzpomínají na časy NDR, případně si počtou v přepsané ukázce norimberských zákonů.

Učební sadu tvůrci připravili tak, aby středoškoláci látku jen pasivně nepřijímali. Biflování letopočtů bez souvislostí považují za nesmyslné a bezpřínosné. „Cvičeními v pracovních sešitech předložený text analyzují a snaží se přijít na to, jaké důsledky konkrétní historická událost mohla mít,“ říká redaktor nakladatelství Didaktis Jan Dvořák.

Co je revoluce? A proč k nim dochází?

Vedle běžných politických dějin autoři navíc sledují i jevy a témata, jimž se běžné učební materiály nevěnují.

„Na školách se standardně učí Velká francouzská revoluce. Řekne se, co se stalo, kdy se to stalo a co následovalo. V naší učebnici se ale snažíme studenta přimět k zamyšlení nad tím, co to vlastně revoluce je, proč k revolucím obecně dochází nebo jak by se dějiny vyvíjely dál, kdyby se jim podařilo zabránit,“ dokládá na příkladu Dvořák.

Po prvním roce výuky s novou učebnicí si ji pochvaluje například Květoslava Klementová, dějepisářka z Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Blansku. „Výborně se hodí na domácí přípravu, například při psaní esejů. Studenti mají vše důležité pohromadě,“ hodnotí Klementová s tím, že snaha autorů o poskytnutí objektivního a nezaujatého pohledu na historii je značná.

Podle ní se jim práce zdařila a učební sadu ve škole rozhodně použijí i v dalších letech.

Zástupkyně nakladatelství Didaktis Ngô Thu Thao poznamenala, že učebnice si už pořídilo 49 škol, z toho 29 gymnázií. První díl Moderní dějiny se věnuje období mezi lety 1914 až 2010. Měl by tedy podle ní pomoct učitelům, již se ostýchají moderním dějinám více věnovat.

Druhý díl s názvem Dějiny 19. století pokrývá dění od roku 1750 do začátku první světové války. Další díl pojednávající o starších dějinách vyjde do konce letošního roku.