Zatímco magistrát tvrdí, že nyní bude vše jasnější, odpůrci nového dokumentu tvrdí, že snadnější bude jen legalizace černých staveb.
"Díky studii nyní přestaneme řešit pořád dokola různé jednotlivé návrhy, co je kde možné postavit a co naopak není. Nové hotely, přestavby těch stávajících, rekreační areály - to vše se dosud řešilo jednotlivě na dvou různých stavebních úřadech. Nyní na to budou jasná pravidla," popisuje radní odpovědný za územní plánování města Ladislav Macek z ČSSD.
Spis například nepočítá se zvažovaným areálem vodního lyžování na Sokoláku ani rekreačním areálem v lokalitě Rakovecká.
Zásadní je ale podle Macka především jasné stanovisko, že je oblast přehrady určená pro rekreaci. "Není tam tedy přípustná stavba objektů pro bydlení. Jen staveb pro rekreaci, což je podle zákona jedno podlaží pod zem a dvě nad zem," upřesňuje Macek.
Další limity pak stanoví největší možný podíl zastavěnosti pozemku. "Lidé se například obávají, že někdo skoupí pozemky a bude tam chtít postavit hrad. Stavební úřad by v tu chvíli ale neměl rozhodovat podle poměru zastavěné plochy, ale podle toho, že nepůjde o objekt pro rekreaci. Tudíž by takový nápad neprošel," tvrdí náměstek.
Město také nechce povolit hustší zástavbu tam, kam nedosahuje kanalizace.
Studie má ovšem i své odpůrce, kteří varují před zničením okolí přehrady bezohlednou výstavbou. Dokument proto připomínkovalo na šest desítek lidí, stejně jako městské části Bystrc a Kníničky.
V rekreačních chatách se trvale bydlí
Radnice těchto městských částí například požadovaly, aby se ani v lokalitách s kanalizací nepovolovala rozsáhlejší výstavba než nyní.
"Fakt, že lidé využívají rekreační chaty k bydlení, vyvolává v území řadu problémů například s neexistující dopravní infrastrukturou. Jediným řešením je proto omezit velikost takových objektů, aby neposkytovaly stejný komfort jako rodinné domy," napsala Bystrc do připomínek.
Magistrát ovšem odpověděl, že změny jsou nutné například proto, aby byl současný plán v souladu s tím, co už na přehradě vyrostlo v minulosti.
Jenže řada staveb na přehradě v minulosti vyrostla načerno a majitelé těchto chat se o legalizaci pokoušeli až posléze.
"Porušování zákona nelze považovat za trend, na který by měl reagovat územní plán nebo studie. Tento nešvar je třeba pojmenovat, ale ne poté legalizovat takové objekty s odůvodněním, že jde o 'skutečné využití území'," vzkázali na magistrát zase z Kníniček.
Této městské části ale zase úředníci odpověděli, že jinak vlastně kvůli stavebnímu zákonu jednat nemohou.
"Odbor územního plánování a rozvoje se snaží křečovitě obhájit, že ty navržené podmínky nejsou legalizací černých staveb. Ta snaha je až úsměvná," komentuje to opoziční zastupitel za Zelené Martin Ander, který měl resort územního plánování na starosti v minulém volebním období.
Legalizovat černé úpravy se pokouší i rodina radního
Stín na novou studii vrhá také problém náměstka Macka s chatou jeho vlastní rodiny. Chata vedle nudapláže totiž prošla rekonstrukcí také bez patřičných povolení a její vlastníci se nepovolené úpravy už několik let snaží zpětně zlegalizovat.
"Nevím, v jakém je to nyní stavu. Vše řeší dcera se svým právníkem. A nová územní studie v tom rozhodně nemá jak pomoct," tvrdí Macek.
Nová územní studie, kterou magistrátní úředníci vypracovali pod jeho vedením, začne nyní platit po vyvěšení na úřední desku. Kdy přesně to bude, není jasné.
