Nová dvoupodlažní budova s prostornými garážemi, jednací a školicí místnost, sklady zdravotnického materiálu včetně úložiště pro kyslík a box pro dezinfekci vozidel. K tomu moderní zázemí, posilovna i pobytové místnosti pro lidi, kteří právě slouží.
Tak vypadá nová budova zdravotnické záchranné služby ve Znojmě. Stála 63 milionů korun a záchranáři se do ní přestěhují do měsíce.
„Děkuji vedení kraje, jež záchranku a zdravotnictví obecně dlouhodobě podporuje,“ uvedl při slavnostním převzetí objektu ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák. Kraj totiž již dříve na nové budovy v Brně – v Černovicích, Bohunicích a na Ponavě – a na opravu výjezdovky v Břeclavi uvolnil z rozpočtu kolem 340 milionů korun.
Spokojený je i vedoucí územního oddělení ve Znojmě Arnošt Růžička. „Dosud sídlíme v nevyhovujících prostorách ve staré nemocnici. Barák postavili někdy na přelomu 50. a 60. let a už úplně dožil. Zatékalo do něj, porady jsme dělali na chodbě a auta myli venku. Když byla zima, mrzli jsme, když vedro, kapoty byly rozpálené jako kamna,“ popsal Růžička.
Nový objekt v areálu policie podle něj přinese nejen důstojné zázemí pro záchranáře, ale umožní pořádat i školení první pomoci a ukázky pro lidi.
Koncepčně je to špatně, tvrdí lékař
Ne všichni jsou ale z nových budov nadšení. Podle názoru části zaměstnanců záchranky, kterou v posledních měsících zmítají spory, jsou zbytečně drahé a velikášské a jdou tak proti koncepci moderní sjednocené záchranky.
Investice kraje do ZZS za poslední čtyři roky
|
„Není to o tom, že by lidé měli pracovat ve starých a nevyhovujících prostorách. Kdo by se bránil, když mu nabídnou lepší zázemí. Ale koncepčně je to špatně,“ kritizuje lékař, který se fungováním, trendy a budoucností záchranky dlouhodobě zabývá. V jihomoravské organizaci však stále pracuje, proto chce zůstat v anonymitě.
Podle něj nemá smysl stavět nové objekty v souhrnu za stovky milionů. „Podobné řešení nemá obdoby nikde v republice a snad ani v zahraničí. Zavedeným modelem je jedna centrální budova ředitelství, včetně výjezdového stanoviště,“ popisuje.
„Další výjezdovky se řeší pronájmem, případně mobilními buňkami, které umožní pružně reagovat na měnící se výjezdové požadavky v různých oblastech,“ tvrdí lékař.
Jako klasický příklad může prý sloužit Brno. „Na jeho území vznikly naprosto nepochopitelně – místo jedné centrální budovy a několika operativně přesunutelných výjezdových stanovišť – hned tři velké, předimenzované, pevné budovy. A některé z nich jsou teď takřka z jedné třetiny prázdné,“ podotkl.
Tři stavby s sebou nesou i vysoké náklady na energie, údržbu, opravy či úklid i na personál. „Potřebujeme troje vedoucí pracovníky a jejich zástupce na jednotlivých stanovištích, lékaře a sestry. Tři sklady léků a materiálu,“ vypočítal.
Počítá se s rozvojem, musí tam být rezerva, říká mluvčí
Největší problémy mají prý právě lékaři, kteří se musejí neustále přesouvat z jedné budovy do druhé se vším vybavením a pomůckami. To potvrdila i vedoucí lékařka výjezdu Eva Freyová. „Bez velkého batohu a osobního auta je to nemožné. Garáže jsou ve všech budovách navíc v jiném podlaží než pobytové místnosti lékařů a sester,“ uvedla.
Budovám tak podle ní chybí racionální uspořádání. „V Bohunicích jsou místnosti pro sloužící personál vůbec nejvzdálenější od garáží, dveře se otevírají na čip, takže po baráku poletujeme s kartami a pořád otevíráme dveře, což nás zdržuje. Tvrdí nám, že je to kvůli bezpečnosti, ale naší snahou je být co nejdříve u pacienta,“ dodala lékařka.
Vedení záchranky však pokládá stavby nových objektů za adekvátní a nutné s ohledem na budoucnost.
„Možná se v tuto chvíli někomu mohou zdát naddimenzované, ale počítá se s tím, že se záchranka bude rozvíjet, třeba ve Znojmě plánujeme další výjezdovou skupinu. Musí tam být nějaká rezerva,“ oponuje mluvčí záchranky Hedvika Kropáčková. A vedení podle ní nedostalo ani žádné stížnosti na nepraktičnost budov. „Odezva je naopak kladná,“ poznamenala.
Navzdory velkým investicím, které kraj vydává, panuje v poslední době na záchrance napětí. Více než polovina zaměstnanců vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli špatnému přístupu vedení a snižování stavu lékařů (psali jsme zde).
Ačkoli jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) slíbil už začátkem srpna, že situaci nechá prošetřit a rozhodne co nejrychleji, výsledky kontroly dodnes nejsou známé.
