Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Sem plast, tam slupky od brambor. Příští rok se bude třídit ještě víc

  • 16
Zbytky jídel nebo odpad ze zahrádek mohou Jihomoravané svážet do sběrných dvorů, vyhazovat do speciálních hnědých kontejnerů nebo si pořídit vlastní kompostér. Možností, jak se vypořádat s bioodpadem, je mnoho, ne každá obec či město je však nabízí. Příští rok s tím ovšem budou muset začít.

„Třídit biologicky rozložitelný komunální odpad bude od příštího roku povinností obcí, a to každoročně minimálně v období od 1. dubna do 31. října. Každá obec i město si pak může zvolit takový způsob, který nejlépe vyhovuje lokálním podmínkám a bude pro obec nejvýhodnější, nejjednodušší i nejlevnější,“ vyložila mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková novou vyhlášku, která reaguje na možné sankce od Evropské komise.

Například v Brně porušení nové vyhlášky nehrozí. Sběr biologicky rozložitelného odpadu městu zajišťuje už přes 37 sběrných středisek, odkud se tento odpad odváží do Centrální kompostárny. Od roku 2007, kdy sběrné dvory pro bioodpad vznikly, se množství ročně odevzdaného bioodpadu zdesetinásobilo.

„Zrecyklovat, co se dá, je normální“

V kuchyni má papírové sáčky na papír, plasty, sklo, hliník, dokonce i speciální nádobu na olej. Neskrývá radost při zmínce o možném zavedení hnědých popelnic na bioodpad. Brňan Emil Gallík s přítelkyní pečlivě třídí odpad v bytě v brněnských Židenicích.
„Nijak nás to neomezuje, přijde mi naopak normální zrecyklovat, co se dá,“ říká Gallík. Jeho motivací je nejen čistší životní prostředí, ale i pocit odpovědného občana. „Mám to takhle nastavené už z dětství, kdy jsme bydleli taky v paneláku, a i přesto jsme se snažili odpady zkompostovat nebo spálit,“ vysvětluje původ svého ekologického vnímání.
Podle něj lidé málo třídí, protože jsou líní. Nesnaží se ale nikoho poučovat nebo šířit osvětu, jen když se ho lidé na jeho způsob ukládání odpadu zeptají. „Často vídám uměle vytvořené vrstvy sáčků, ve kterých je zabalené kdeco, lidé v igelitkách nosí nákupy. Stačilo by mít papírové tašky nebo si nosit látkovou, a hned bychom přírodě ulehčili,“ radí Gallík.

Také proto se město rozhodlo vyjít Brňanům vstříc a nabídnout jim kompostéry na slupky od brambor, skořápky nebo trávu a listí ze zahrad za polovinu ceny.

„K rodinným domům nebo rekreačním objektům lze pořídit kompostér o objemu 400 litrů za 790 korun, k bytovým domům pak kompostér o objemu 900 litrů za 960 korun,“ vylíčil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Brňané chtějí kompostéry i u paneláků, jinde je už mají

Kompostéry ale nejsou řešením pro lidi na sídlištích. Těm se zároveň nechce jezdit do sběrných dvorů. „Pokud by se zavedly biopopelnice i u paneláků, určitě bychom je využívali. Je to jen otázka častějšího vynášení košů,“ okomentoval to Brňan Emil Gallík.

Cestu hnědých biopopelnic však Brno zatím nevolí. Zastupitelé proto chystají podrobnou studii, jak by mohli lidem umožnit komfortnější odvoz zbytků.

„Bude záležet na typu zástavby. Jsem příznivcem spíše kompostérů než speciálních kontejnerů, které zatěžují ovzduší další dopravou, a navíc na ně už vedle dalších popelnic není na sídlištích místo,“ okomentoval náměstek primátora Martin Ander (SZ).

To v Boskovicích se rozhodli pro radikálnější postup. Dvaatřicet kontejnerů na 1 100 litrů bioodpadu bude od nového roku i na sídlištích u panelových domů. V zimě budou tyto kontejnery vyváženy jednou za měsíc, na jaře a v létě jednou za týden.

„V současné době tvoří bioodpad více než třicet procent komunálního odpadu,“ zdůvodnila místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

Podobně se k třídění bioodpadu postavili i ve Vyškově a Hodoníně, kde mají biopopelnice u bytových domů už víc jak dva roky. Naopak špatnou zkušenost mají v Blansku. Ukázalo se, že slabinou je lenost nebo neznalost lidí. Biopopelnice byly totiž plné i jiných odpadů.

„Proto je přistavujeme už jen ve vytipovaných zahrádkářských lokalitách,“ řekl vedoucí odboru komunální údržby v Blansku Petr Rizner.