Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tisícům lidí hrozí, že kvůli novému zákonu vymění ubytovnu za ulici

  14:20aktualizováno  14:20
Přes tři tisíce sociálně vyloučených lidí žije na brněnských ubytovnách. O střechu nad hlavou je může připravit chystaná novela zákona, která má bydlení na ubytovnách omezit na délku jednoho roku. Co bude s jejich obyvateli dál, už však neřeší.
V ubytovnách budou moct lidé pobývat jen rok, poté musí jinam. ilustrační snímek

V ubytovnách budou moct lidé pobývat jen rok, poté musí jinam. ilustrační snímek | foto: Karel Pešek, MAFRA

Pětatřicetiletá žena z Brna má čtyři děti a brzy čeká další. S partnerem a dětmi bydlí v jednom z holobytů na Bratislavské 40. Za nájem buňky v domě, který kvůli špatné kanalizaci silně páchne výkaly, měsíčně platí šest a půl tisíce korun.

Jediná místnost je vybavena pouze postelí, umývadlem se studenou vodou, televizí a stolem.

O kuchyň a koupelnu se dělí na patře se čtyřmi dalšími rodinami. V podobných či ještě horších podmínkách žijí další tisíce lidí na brněnských ubytovnách. Jejich počet se podle odhadu magistrátu pohybuje mezi třemi až pěti tisíci. Za pronájem jediného pokoje platí i deset tisíc korun měsíčně.

Lidé by se mohli nastěhovat například do šesti set prázdných obecních bytů v centru Brna (více o nich se dočtete zde).

Starosta Brna-střed Libor Šťástka má však o důvodu, proč lidé bydlí na ubytovně a ne tam, jiný názor.

"Lidé byty nechtějí, raději jdou bydlet na ubytovny, asi na to mají z dávek dost peněz," řekl na listopadové veřejné debatě o situaci v oblasti kolem Cejlu, kterou v Divadle Husa na provázku pořádala MF DNES společně s týdeníkem Respekt.

Do obecního bytu jen bez dluhů

Romský aktivista Karel Holomek nesouhlasí: "Byty nemohou dostat, protože mají dluh," oponoval Šťástkovi na debatě.

Sociální byty v číslech

42 počet ubytoven v Brně
178 počet zájemců o deset sociálních bytů v loňském losování
180 počet bytů, které Brno naplánovalo mezi roky 2008–2015 zrekonstruovat
600 počet volných bytů v Brně-střed
3 000 - 5 000 počet obyvatel brněnských ubytoven
4 300 korun přibližné měsíční nájemné v ubytovně Pyramida
6 500 korun výše nájemného pětičlenné rodiny v holobytu (včetně energií)
7 700 korun výše nájemného za obecní byt o výměře 80 m² (bez energií)
3 miliony korun měsíční ztráta na nájemném z nepronajatých bytů
450 milionů korun náklady na rekonstrukci 180 stávajících a vybudování 61 nových bytů

Brno jen v problémové lokalitě - ulicích Bratislavská, Francouzská a Cejl - vlastní téměř tři sta volných bytů. Aby o ně zájemce vůbec mohl zažádat, nesmí mít žádný aktuální dluh na nájemném a zároveň nesměl v uplynulých pěti letech dlužit na nájemném ani energiích déle než půl roku.

Tato podmínka dlužníkům znemožňuje i bydlení v azylových domech - aby je mohli získat, musejí mít zároveň podanou žádost o obecní byt.

Lidé bez dluhů pak o bydlení v oblasti Cejlu nejeví zájem kvůli její špatné pověsti, vysokému nájmu a špatnému stavu bytů. Město na nájemném přichází o ohromné sumy - jen za šest set neobsazených bytů v Brně-střed by radnice mohla měsíčně získat přes tři miliony korun.

Už před šesti lety představil bytový odbor magistrátu plán rozvoje Cejlu. Za podpory Evropské unie bude do roku 2015 v ulicích Francouzská, Bratislavská, Spolková a Přadlácká vystavěno jednašedesát nových bytů a dalších sto osmdesát město opraví. Odhadované náklady projektu činí skoro půl miliardy korun.

Obyvatelné byty přitom lze získat i mnohem levněji. "Máme asi patnáct volných bytů. Aby se do nich lidé mohli nastěhovat, musejí složit zálohu zhruba sto tisíc na jejich opravu, což nikdo z místních nemá. Proto byty zůstávají prázdné," popsal správce městského bytového domu Bratislavská 41 František Tulej.

Úředníci přesto peníze směřují jinam a naplánovali rekonstrukci sousedního domu Bratislavská 39, kde oprava každého bytu bude stát bezmála dva miliony korun.

Nevyužité zůstávají také byty v domě na Bratislavské 40. V něm město v roce 1999 vytvořilo třiačtyřicet holobytů určených k ubytování neplatičů. V současnosti je obydlených pouze pět z nich.

O sociální byty se losuje

"Změně by mohlo pomoci budování sociálních bytů, těch je ale v Brně málo," komentuje situaci právník neziskové organizace DROM Filip Fuchs.

Za sociální byt v Brně nájemník zaplatí jen polovinu tržní ceny. S jejich přidělováním však bytová komise začala teprve před dvěma roky. V únoru 2012 a v květnu 2013 vylosovala z přibližně sto osmdesáti zájemců vždy deset rodin, které sociální byt získají.

Pravidla jejich přidělování jsou přitom přísná. Například měsíční příjem osmičlenné domácnosti, která by o něj chtěla požádat, nesmí přesáhnout 25 100 korun. Pro sociální byty navíc platí stejná pravidla jako v případě obecních bytů. Dlužníci se o ně tedy ucházet nemohou.

Řada sociálně slabých rodin se tak ocitá v bezvýchodné situaci. Na obecní ani sociální byt nedosáhnou kvůli předchozímu dluhu, bydlení u soukromníka pro ně nepřichází v úvahu kvůli nutnosti složit předem kauci. Jediným východiskem tak zůstává některá ze dvaačtyřiceti brněnských ubytoven.

Ubytovny vlastní i politici

"Je zapotřebí zajistit změkčení pravidel žádostí o obecní byty, aby mohly být obsazeny," podotkla Jitka Tesařová ze sociálního odboru Magistrátu města Brna na prosincovém zasedání, kterého se zúčastnili zástupci města, kraje a neziskových organizací.

Přinejmenším sporná je však motivace některých politiků situaci změnit. Například bývalá starostka Brna-sever Sabina Tomíšková byla v době výkonu své funkce místopředsedkyní ve firmě New BTS, která vlastní ubytovnu Pyramida ve Francouzské ulici.

Tomíšková před svým starostováním také jako jednatelka zastupovala firmu Bytasen, která čelí obvinění z toho, že město připravila o více než sto milionů korun.

Toto obvinění před třemi lety vznesl bývalý starosta Brna-sever Leo Venclík. Ten přitom sám působí jako člen představenstva firmy ARX Invest, která vlastní ubytovnu na Jarní 52. Tomíšková se obviněním dlouho bránila.

Funkci starostky složila až v prosinci loňského roku. Od svého zvolení v roce 2010 přitom byla ve střetu zájmů. Jako starostka by měla zajistit, aby co nejvíce obecních bytů našlo své nájemce. Jako podnikatelka naopak těžila z toho, když lidé obecní byty nezískají a musí končit u soukromníků.

A tam je přitom bydlení víc než tvrdé. "Když někdo z nás nezaplatí za elektřinu nebo vodu, majitel je odpojí celé ubytovně. Dlužníka pak buď někdo přinutí, aby částku uhradil, nebo se musíme složit sami mezi sebou," popsal jeden z obyvatelů ubytovny na ulici Markéty Kuncové v brněnské čtvrti Židenice.

Firma R. Hero Reality, která ubytovnu vlastní, přitom díky příspěvkům na bydlení svých nájemníků získá ročně ze státního rozpočtu téměř pět milionů korun.

Stát si posvítí na ubytovny

Přestože ubytovny jsou pro mnohé po ztrátě bytu jediným řešením, stát se je rozhodl přísně regulovat. Loni v srpnu nabyl účinnosti předpis, v němž ministerstvo práce a sociálních věcí požaduje, aby ubytovny byly řádně zkolaudované jako objekt určený k bydlení a aby si jejich obyvatelé aktivně hledali byty.

Další zpřísnění má přinést chystaná novela, podle které nebude možné obyvatelům ubytoven vyplácet doplatek na bydlení déle než rok.

"Chceme tím omezit dlouhodobé setrvávání osob v ubytovnách, které nejsou primárně určeny k trvalému bydlení. Návrh je připraven k předložení vládě. Jeho účinnost je navrhována od 1. ledna 2015," řekl mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Nově stanoveným podmínkám vyhovuje jen každá třetí brněnská ubytovna. Pokud takto přísná pravidla opravdu vstoupí v platnost, stovky rodin budou mít rok na to, aby získaly trvalé bydlení mimo ubytovnu. V opačném případě by nemohly dále pobírat doplatek na bydlení, na kterém jsou existenčně závislé.

V situaci, kdy bývalí dlužníci nemohou žádat o obecní byt a nemají peníze na složení kauce soukromníkovi, je bydlení v podnájmu pro řadu obyvatel ubytoven nedosažitelné. Zcela reálně tak hrozí, že k 1. lednu 2016 přijdou stovky rodin o střechu nad hlavou.

Autoři:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.