Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U Mikulova se k nebi tyčí připomínka životů, jež vzala zavřená hranice

  8:50aktualizováno  8:50
Padesát tři kovových stél vyrostlo v těchto dnech jižně od Mikulova. Jde o památník, který připomíná životy padesáti tří obětí železné opony. Slavnostní odhalení jej čeká za měsíc.

Oficiální odhalení památníku je naplánováno na konec listopadu. Zvídavost ale táhne lidi k pomníku už nyní. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Vlastně to byl obyčejný pokus tří mladíků z Bučovic dostat se do jiné země a začít nový život. Společně se domluvili, že zemi opustí. Nechají si poradit od zkušeného převaděče.

Fotogalerie

Jenže netuší, že jde o zrádce. Ve chvíli, kdy se vydají překonat železnou oponu, se proti nim spustí ohlušující střelba.

„Čekala tam na ně ozbrojená síla pohraničníků. Dva z chlapců úplně rozstříleli. Jeden měl v sobě 26 ran, druhý podobně. Třetí zemřel až po půl roce léčení. Bylo jim mezi 20 a 25 lety,“ popisuje jeden z mnoha neúspěšných pokusů o překročení hranice Miroslav Kasáček z Občanského sdružení Paměť.

„Myslím, že vojáci začali střílet proto, že byli vyrozuměni o tom, že se jedná o ozbrojenou skupinu. A že tedy stříleli spíše ze strachu, aby sami nebyli zasaženi,“ popsal situaci jeden z tehdejších pohraničníků Bohuslav Drabík.

Právě poblíž místa, kde se tato tragédie stala, nechalo sdružení postavit památník obětem železné opony. Tři jména mladých mužů z Bučovic jsou v jeho kovu zaznamenána. Stejně jako dalších padesát.

„Na každé kovové stéle je jméno jednoho člověka, který byl na hranici zabit. Ať už zastřelením, výbuchem miny, nebo elektrickým proudem,“ popisuje Kasáček. „O mnoha z nich se do dnešního dne neví, kde jejich těla skončila. Chceme na ně tedy vzpomenout aspoň tímto způsobem,“ dodal.

Zabíjely i miny

Památník je vzpomínkou na ty, kterým se nepodařilo překročit hranice s Rakouskem v úseku od slovenských hranic až po Slavonice. Jsou mezi nimi Češi, Poláci i Rakušané. Například Olga Fictumová, která chtěla opustit zemi společně se svým manželem.

Mladý pár postupoval k hranici jistě. Miroslav Fictum na státní hranici tři roky předtím sloužil. Jenže netušil, že pohraničníci od té doby nakladli podél železné opony miny. Pomohl své ženě prolézt železnými zátarasy. A pak už jen bezmocně sledoval, jak pod jejíma nohama vybuchlo nástražné zařízení.

Autorem památníku je architekt Tomáš Pilař, autor brněnské Omegy, kašny na náměstí Svobody nebo knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Památník, který autoři nazvali Brána ke svobodě, čeká slavnostní odhalení 21. listopadu, čtvrt století poté, co se mezi zeměmi začaly stříhat ostnaté dráty.

Do té doby bude ještě potřeba dokončit kolem památníku terénní úpravy a přidat lavičky pro turisty a kolemjdoucí. Na projekt přispěla Evropská unie necelými třemi miliony korun. Památník doplňuje Stezku svobody – ta na třinácti informačních panelech, umístěných podél hraniční cesty, popisuje dramatické pokusy lidí o překonání nepropustné hranice.

Takové, kdy se o to odvážlivci pokusili například vzduchem na rogalu, v baloně či po řece ve vykotlaném kmeni stromu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.