Vypadá to jako učebnicový střet zájmů. David Uhlíř jedná za ministerstvo školství o programu, na který má Česko dostat 2,1 miliardy eur (tedy asi 52 miliard korun).
Současně je zástupcem ředitele a konzultantem projektů Evropské unie v Centru pro transfer technologií na brněnské Masarykově univerzitě. Ta se uchází i s dalšími vysokými školami v Brně o deset miliard korun na projekt CEITEC.
. O jaké peníze jdeMiliardy z Bruselu pro vědu a výzkum |
Jde o Středoevropský technologický institut, velké vědecké centrum, které se bude zaměřovat například na zdravotnictví, farmakologii a biotechnologie. Zároveň jde o jeden z řady velkých projektů, které se ucházejí o podporu z Bruselu.
Uhlíř se k podezření ze střetu zájmů nechce příliš vyjadřovat. "Je to věc, kterou jsem projednával s ministerstvem školství, a dohoda byla taková, že v případě jakýchkoli diskusí na toto téma bude reagovat ministerstvo školství. Nebudu vám na to odpovídat, na shledanou," řekl MF DNES Uhlíř.
Pod taktovkou lidovce Vituly
Na dvou židlích sedí i ředitel evropských fondů na ministerstvu školství, lidovec Jan Vitula, kterého do funkce prosazovala poslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
I poté, co pozici fakticky na úrovni náměstka získal, zůstal Vitula starostou jihomoravských Židlochovic a zároveň předsedou správní rady Sdružení obcí a měst Jihomoravského kraje. To má třetinový podíl v Regionální rozvojové agentuře Jihomoravského kraje. A ta je jedním z partnerů projektu CEITEC.
I Vitula odmítá podezření ze střetu zájmů. "Kdo v této republice, kdo dělá ve vědě a výzkumu, nemá nějaký zájem? Jestliže chcete najít lidi, kteří to mohou dělat, tak každý z nich bude mít vazbu k nějakému projektu," prohlašuje Vitula.
Stejně argumentuje zelený ministr školství Ondřej Liška. "Neřeším jednotlivé zaměstnance, ale už při jejich najímání jsem zadal zadání, aby byl střet zájmů vyloučen."
Boj o peníze je ostrý
Ale třeba David Ondráčka z nevládní organizace Transparency International, která se zabývá sledováním korupce, to vidí trochu jinak.
"Souboj o evropské peníze je velmi ostrý. O to více by všichni, kteří o penězích rozhodují, měli dbát na to, aby neexistovaly žádné pochybnosti," řekl MF DNES Ondráčka.
Minulý týden zveřejnilo ministerstvo školství na svých internetových stránkách analýzu ke 173 projektům, které se budou ucházet o miliardy určené Bruselem pro program Výzkum a vývoj pro inovace. A nejvíce zájemců o evropské miliardy je z jižní Moravy, kde je nachystáno více než šedesát projektů.
Daleko zpět jsou střední Čechy a ostatní. Možné vysvětlení je dvojí: buď jsou právě v Brně a okolí opravdu tak aktivní, nebo trochu spoléhají i na to, že vlivní lidé na ministerstvu školství svému kraji pomohou.
"Když se podíváte na rozdělení výzkumu v republice, tak 60 procent je v Praze a většina z toho zbytku je v Brně, rozdělení žadatelů to kopíruje," argumentuje Vitula.
Praha se o peníze ucházet nemůže, protože eurofondy mají pomáhat méně rozvinutým regionům, aby se srovnaly rozdíly mezi nimi.
Když Evropská komise Česku v minulosti hodila program pro výzkum a vývoj "na hlavu", chybělo jí i vysvětlení, jak to naše země zařídí, aby miliardy z Bruselu nepomohly jen nejbohatším krajům.
"Jakékoli protežování jižní Moravy nepřipustím," říká Liška. Kdy přesně do Česka doputují miliardy pro vědu, je nejisté. Program má stále, i půl roku po rezignaci ministryně Dany Kuchtové, zpoždění.
Premiér Mirek Topolánek, který to ještě loni na podzim považoval za zásadní problém, se k tomu po výměně Kuchtové přestal vyjadřovat.
