Podivnými cestami se dokument časem dostal až do Stuttgartu. Nyní by se mohl vrátit zpět do místa vzniku, nebo také zůstat navěky v Německu. Šance, že se památka vrátí do Brna, ale není veliká.
G. J. Mendel (1822-1884)Mnich a později opat starobrněnského opatství Gregor Mendel prováděl v zahradách experimenty s hrachem. Výsledky svého bádání představil v roce 1865 v práci Pokusy s rostlinnými hybridy, čímž položil základy genetiky. Odborníci považují Mendelovu práci za druhou nejdůležitější v oboru hned po Darwinově O původu druhů. |
Ministerstvo školství spolkové republiky Bádensko-Württembersko nechává posoudit rukopis odborníky. Ti rozhodnou, jestli jej zapíší na seznam německého kulturního dědictví.
"V takovém případě by byl vývoz rukopisu ne zcela znemožněn, ale dostat ho za hranice by bylo určitě mnohem komplikovanější," vysvětlil mluvčí ministerstva Jochen Laun.
Řád augustiniánů a příbuzní
Spor o rukopis je ovšem mnohem komplikovanější. Zákrok zemského ministerstva je až důsledkem sporu mezi řádem augustiniánů a potomky příbuzných Gregora Mendela.
Rukopis se několikrát objevil a zas zmizel, podle toho, jak se měnily mocnosti vládnoucí Evropy, měnili se i držitelé rukopisu. Po celou dobu však byl v brněnském opatství, v místě svého vzniku. A to až do roku 1987.
Tenkrát jej řeholníci zapůjčili do úschovy augustiniánům v Německu podléhajícím augustiniánskému vikariátu ve Vídni. Rukopis dostal do opatrování Mendelův prasynovec, páter Clemens, sám člen řádu. Uschoval jej v rodinném trezoru ve Stuttgartu.
"Po pádu komunismu se obnovilo brněnské opatství a začalo získávat rozebrané kulturní dědictví. Dopátralo se Mendelova rukopisu, který se nacházel v držení německých příslušníků řádu, a žádalo vrácení z důvodu vystavení v expozici muzea," uvedl starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec.
Ovšem až nedávno byl páter Clemens požádán, aby rukopis převezl ze Stuttgartu zpět k augustiniánům do Vídně. Mendelovi příbuzní však na poslední chvíli zalarmovali úřady, aby vývozu zabránily.
Na zemském ministerstvu školství jim vyšli vstříc. Dokud pověření odborníci neprohlásí nebo nevyvrátí rukopis jako německé dědictví, zůstane uložen u právníků v Německu.
Výzkum Mendel provedl v Brně
Podle informací, které přinesl deník New York Times, vytvářel totiž řád na sedmasedmdesátiletého pátera Clemense nátlak. Proti takové interpretaci se řeholníci ostře ohradili.
Nesouhlasí ani s teorií rukopisu jako německého kulturního dědictví. "Nemůže se jednat o německé kulturní dědictví. Gregor Mendel studoval po vstupu k řádu nějakou dobu ve Vídni a pak působil a prováděl svůj výzkum v augustiniánském opatství v Brně," uvedl právník řádu Horst Teller.
Odmítl také, že by rukopis byl kdy majetkem Mendelovy rodiny. "Jako člen řádu nemohl mít Mendel podle práva 19. století žádný majetek ani nic během života nabýt. Rukopis tak vlastně patřil už v době svého vzniku augustiniánům. Nemohl se tedy ani po Mendlově smrti stát dědictvím jeho příbuzných," zdůvodnil Teller.
Jak celý spor dopadne, není zatím jisté. Podle Launa nelze předpovědět, jak experti z řad historiků a společenských vědců rozhodnou.
Ovšem ani v případě, že by německé úřady neshledaly rukopis kulturním dědictvím a řád augustiniánů vyhrál soudní spor s Mendelovou rodinou, není jisté, že by se vzácný dokument objevil opět v Brně.
I když opat Martinec požaduje, aby se vzácný rukopis stal součástí expozice v Brně, jeho nadřízení ve Vídni o tom ještě zcela přesvědčeni nejsou. "Je výslovným přáním řádu zpřístupnit dokument veřejnosti. Kde by měl být ale uložen, není zatím rozhodnuto," uvedl Teller.
