Obce doufají, že stát se s církvemi dohodne. Konečně budou moci stavět

Vláda přišla s návrhem na odškodnění církví za zabavený majetek v době komunismu. Ve Hvězdlicích, Předklášteří nebo Kunštátu doufají, že se tentokrát církve a stát na vyrovnání dohodnou. Už dvacet let obce totiž nemohou na blokovaných pozemcích stavět.

Pražský arcibiskup Dominik Duka | foto: Dan Materna, MAFRA

Přes sto žádostí od lidí, kteří si chtějí v obci postavit dům, měli před lety v Předklášteří na Tišnovsku. Zájemce však musela vesnice odmítnout. "Zásadně se kvůli tomu omezil rozvoj obce," posteskl si starosta Předklášteří Antonín Nahodil.

Podobně jsou na tom také v Dolních Loučkách, Zbraslavi, Kunštátu, Rajhradě či ve Hvězdlicích. I zde stát za minulého režimu hromadně zabíral církevní majetek a vlastnické vztahy dodnes nejsou dořešené.

Kde brání nedořešené církevní restituce

Dolní Loučky (Brněnsko)
Nelze stavět rodinné domy.

Kunštát (Blanensko)
Blokována je zhruba třetina pozemků pro domy či cyklostezky.

Rajhrad (Brněnsko)
Obec nemůže postavit parkoviště u Památníku písemnictví.

Hvězdlice (Vyškovsko)
Pozemky mezi starou a novou zástavbou nelze zastavět.

Zbraslav (Brněnsko)
Kvůli zablokovaným pozemkům vznikají proluky ve středu obce.

Předklášteří (Brněnsko)
Všechny pozemky, kde by se dalo stavět, jsou blokovány.

Vyškov
Pozemky, na kterých je státem vlastněný pivovar, nelze prodat.

Teď to však konečně vypadá, že se situace změní. Církve minulý týden odsouhlasily vládní návrh, podle něhož by se jim vrátily lesy, zemědělská půda a další pozemky za 75 miliard korun. K tomu by stát církvím dalších třicet let vyplácel odškodnění ve výši 59 miliard.

Návrh zákona by mohl platit už od roku 2013. Zbývá ještě vyřešit, jak se bude snižovat částka, kterou stát přispívá na platy duchovních.

Nedovolili vysadit ani zeleň

Ve Zbraslavi na Brněnsku kvůli blokovaným pozemkům vznikla proluka uprostřed obce. V územním plánu je sice plocha vyhrazená pro zástavbu, vybudovat rodinné domky či inženýrské sítě tam však není možné. "Je tu dobré dopravní spojení do Brna a máme hodně zájemců o bydlení. Snad dohoda konečně vyjde," doufá místostarosta Zbraslavi Roman Smekal.

Šéf stavebního odboru v Kunštátu Jan Španěl je skeptičtější. "Ve funkci jsem dvanáct let a už v 90. letech to vypadalo, že se ledy konečně pohnuly," podotkl Španěl. Připomněl tak, že v minulosti už několik nadějných jednání zkrachovalo.

V Kunštátu je zablokována zhruba třetina pozemků. Stavět se na nich měly hlavně rodinné domky, ale třeba i cyklostezky.

Jsou však i případy, kdy dostaly zákaz mnohem menší stavby. Například v Rajhradě chtělo vedení města vybudovat parkoviště před benediktinským opatstvím. V areálu totiž sídlí Památník písemnictví a Muzeum Brněnska, do kterých občas přijíždějí významné návštěvy.

"Parkovat mohou jen na nezpevněné ploše, kde je v dešti bláto. Je to nedůstojné," zlobil se starosta Rajhradu František Ondráček. Od úřadů však dostal zápornou odpověď. Stejně tomu bylo v případě, kdy město chtělo zkultivovat na jiné ploše zeleň.

Seznam pozemků, kterých se týká vyrovnání státu s církvemi, dala dohromady už vláda Mirka Topolánka v roce 2008. Stávající kabinet jej pouze lehce pozměnil. Zda se stát s církvemi opravdu dohodne, bude jasnější koncem srpna, kdy má následovat další kolo jednání.