Kolon se jihomoravská města jen tak nezbaví. Budování obchvatů se táhne. (Ilustrační snímek)

Kolon se jihomoravská města jen tak nezbaví. Budování obchvatů se táhne. (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

Obchvat jako splněný sen? Na jihu Moravy se stavby táhnou

  • 12
Města na jihu Moravy léta trpí dopravním přetížením. Budování obchvatů je však očistec. Když už se začne, každý administrativní krok trvá hlavně kvůli sporům s občanskými sdruženími celé věky.

Kolony ve špičce tak dlouhé, že z jejich konce vystresovaný řidič ani nepozná, u kterého semaforu stojí, a místní obyvatelé ukrytí za zavřenými okny před hlukem, smradem a prachem.

To už je tradiční dopravní scéna ve všech třech největších městech na jihu Moravy. Slovo obchvat tam vyvolává u úředníků čirou hrůzu a u občanů bezmocný vztek.

Břeclav dostala před týdnem naději, že kolem ní obchvat jednou skutečně povede, alespoň prostřednictvím politického memoranda. Podepsali ho starosta Oldřich Ryšavý, šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák a hejtman Michal Hašek.

Čermák zároveň potvrdil, že ředitelství už vypsalo výběrové řízení na firmu, která bude zajišťovat takzvané majetkoprávní přípravy.

"Pro ŘSD se obchvat města stává jednou z priorit, což je skvělá zpráva. Pro Břeclav je to životně důležité. Vytvoří se alternativní průjezd městem a doprava v centru se zklidní," komentoval Ryšavý.

Břeclav dlouhodobě zatěžuje především tranzitní doprava. Dopravní špička ve středu města trvá prakticky celý den. Vede tudy mimodálniční tah do Rakouska i na Slovensko. Stavba nové silnice je zde navíc problematičtější už jen kvůli lužnímu okolí.

Ve Znojmě už začali. A skončili

Na čem všem se může takový obchvat na dlouhá léta zaseknout, by do Břeclavi mohli přijet přednášet úředníci ze Znojma. Obchvat se tam rodí už od 90. let. V roce 2008 vznikla jeho první část. Dodnes však nikde nezačíná a nikde nekončí a využívají ji jen in-line bruslaři.

Připravuje se stavba dalšího úseku, která by hotový fragment přiblížila ke stávající silnici za městem. Koncem února však krajský úřad zrušil u části stavby územní rozhodnutí. Znojemský stavební úřad bude muset věc projednat znovu.

O tom, jak je to se znojemským obchvatem zamotané, svědčí fakt, že zatím poslední rozhodnutí krajského úřadu vydalo na padesát stran.

"V současné době brání stavbě obchvatu podání žaloby občanského sdružení Obchvat na zrušení rozhodnutí ministerstva dopravy, kterým byla povolena část stavby. Dále chybí povolení na asi 700metrový úsek silnice napojující stavbu obchvatu na stávající silniční síť," uvedla mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Na budoucím staveništi mezitím probíhají přípravné demolice, kácení dřevin a archeologické práce. "Nevidíme důvod, proč by stavba neměla získat potřebná povolení. Jsme přesvědčeni, že bude v nejkratší době pokračovat," poznamenala Pastrňáková.

Hodonínu prý malý obchvat stačí

V Hodoníně se v roce 2009 dočkali jen takzvaného malého obchvatu. S velkou verzí ŘSD zatím nepočítá.

"Stavba se sice připravuje již od roku 1993, ale za tu dobu ztratila svůj původní význam z doby, kdy se v centru Hodonína tvořily nekonečné fronty před hraničním přechodem," popsala mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Malý obchvat svedl příjezd k blízkému hraničnímu přechodu mimo náměstí a centrum. Doprava v okolí města však zůstala komplikovaná.

"Před časem vznikla statistická studie, podle které je malý obchvat skutečně dostačující. My jsme se s tímto závěrem až tak neztotožnili, ale na velký okruh příliš netlačíme. Mnohem víc nás trápí provoz na I/55, který je čím dál tím větší, a úrovňové přejezdy. Zvlášť křižovatka na Ratíškovice je opravdu nebezpečná," vysvětlila starostka Hodonína Milana Grauová.

V sousedním Zlínském kraji mají podobně velká města více štěstí. Uherské Hradiště se v roce 2004 dočkalo vybudování obchvatu, který svádí dopravu mířící na Slovensko zcela mimo město. Místní i projíždějící si novou úpravu nemůžou vynachválit.