Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pravěcí hrnčíři u Mikulova používali sádru už před 4 500 lety

  14:05aktualizováno  14:05
Vědci Masarykovy univerzity objevili doklad zřejmě nejstaršího užití sádry ve střední Evropě. Na její stopy narazili při výzkumu výrobních technologií a tradic pravěkého hrnčířství. Informaci o objevu převzal i archeologický časopis Journal of Archaelogical Science.

Stopy sádry nalezené na keramice o odhadovaném stáří 4500 let nalezené archeology u Milovic u Mikulova. | foto: Masarykova univerzita

Sádru vědci objevili na nádobě z hrobu kultury zvoncovitých pohárů z Milovic u Mikulova. Stáří keramiky stanovili na 4500 let.

„Objev sádry nás opravdu překvapil, protože dosud nebyly z této doby žádné doklady o jejím využití ve střední Evropě,“ řekl geolog Dalibor Všianský z  Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Stopy sádry nalezené na keramice o odhadovaném stáří 4500 let nalezené...

Její využití je například v oblastech Předního východu doloženo už z doby předkeramického neolitu, tedy z období 8600 - 5500 let před naším letopočtem.

Geologové spolu s archeology zkoumali především takzvanou inkrustaci na keramice. „Je to bílá pasta používaná v kombinaci s červenou nebo černou barvou, která vytvořila na nádobách kontrastující vzory, a tím i výzdobu pravěké keramiky. Nejčastěji se používala na konci doby kamenné a začátku doby bronzové,“ uvedl archeolog Jan Kolář.

U vzorků keramiky nalezených ve střední Evropě vědci doposud nezkoumali složení této bílé hmoty, a proto se na ni odborníci z Masarykovy univerzity zaměřili. „Sesbírali desítky vzorků z celé Moravy a pomocí rentgenové difrakce v jejich inkrustaci našli stopy čtyř materiálů - kaolínu, kostí, uhličitanů a právě sádry,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Objev používání sádry nebyl jediný.  Vědci například zjistili, že výroba i výzdoba nádob byla silně závislá na lokálních podmínkách. „Například kaolín využívali lidé hlavně v regionu, kde jej bylo dostatek. V produkci a spotřebě keramiky nemáme v této době zatím doklady o masových přesunech materiálů a výrobků, tak jako se to dělo například u kovových artefaktů,“ řekl geolog Jan Petřík.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.