Sádru vědci objevili na nádobě z hrobu kultury zvoncovitých pohárů z Milovic u Mikulova. Stáří keramiky stanovili na 4500 let.
„Objev sádry nás opravdu překvapil, protože dosud nebyly z této doby žádné doklady o jejím využití ve střední Evropě,“ řekl geolog Dalibor Všianský z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Její využití je například v oblastech Předního východu doloženo už z doby předkeramického neolitu, tedy z období 8600 - 5500 let před naším letopočtem.
Geologové spolu s archeology zkoumali především takzvanou inkrustaci na keramice. „Je to bílá pasta používaná v kombinaci s červenou nebo černou barvou, která vytvořila na nádobách kontrastující vzory, a tím i výzdobu pravěké keramiky. Nejčastěji se používala na konci doby kamenné a začátku doby bronzové,“ uvedl archeolog Jan Kolář.
U vzorků keramiky nalezených ve střední Evropě vědci doposud nezkoumali složení této bílé hmoty, a proto se na ni odborníci z Masarykovy univerzity zaměřili. „Sesbírali desítky vzorků z celé Moravy a pomocí rentgenové difrakce v jejich inkrustaci našli stopy čtyř materiálů - kaolínu, kostí, uhličitanů a právě sádry,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Objev používání sádry nebyl jediný. Vědci například zjistili, že výroba i výzdoba nádob byla silně závislá na lokálních podmínkách. „Například kaolín využívali lidé hlavně v regionu, kde jej bylo dostatek. V produkci a spotřebě keramiky nemáme v této době zatím doklady o masových přesunech materiálů a výrobků, tak jako se to dělo například u kovových artefaktů,“ řekl geolog Jan Petřík.
