Již před zhruba třemi lety se v místě odehrával spor místních s popeláři, kteří se kvůli špatnému stavu vozovky Kamenné kolonii vyhýbali.
"Po ostrém dopise, který na úřad městské části napsalo Sdružení Kamenka, se objevili dělníci, kteří díry zaházeli. Popeláři pak začali odpad zase vyvážet, což nejvíce ocenili starší obyvatelé kolonie, kteří pak už nemuseli chodit k popelnicím tak daleko" uvedl muž, který zde před dvěma lety dlouhodobě bydlel.
Podle jeho slov však jarní deště silnici opět vymlely. "Když jsem se do kamenky stěhoval, v její horní části byla nádherná asfaltová silnice, jenže pak ji rozkopali plynaři a po nich další, takže zůstala celá zdevastovaná. Díry na vozovce pak začali patřit ke koloritu místa," uvedl muž, jehož jméno redakce MF DNES zná.
kamenná kolonieKamenná kolonie pod Červeným kopcem Jedna z nejzachovalejších původně dělnických kolonií v Brně se nalézá ve starém štěrkovém kamenolomu při severozápadním úbočí Červeného kopce (jde o významnou přírodní památku a paleontologického naleziště). Leží nad areálem brněnského výstaviště.
S tím jak kolem města v šedesátých letech minulého století vyrůstala první satelitní sídliště, původní obyvatelstvo se přesunulo do nich. O jejich domky, kde se nabízelo levné, ale dosti provizorní bydlení, měli zájem především mimobrněnští studenti - ze Slovenska a ze Severní Moravy. Sílící poptávka po atraktivních místech s jedinečnou atmosférou ale způsobila, že studenty dávno před sametovou revolucí vystřídala svérázná komunita umělců a bohémů, kteří zde bydlí dodnes. Mnoho původních domků bylo časem spojeno do větších celků, řada jich byla přestavěna na ateliéry. ZDROJ: Moje Brno |
