Severní stěnu chrámu před devátou osvětloval jen právě se rozhořívající oheň, který tři ministranti připravili přímo na dláždění vedle kostela.
Dřevěná hranice byla obehnaná několika kameny. Kolem v půlkruhu stálo ve tmě asi pět set lidí, obvyklé nasvícení brněnského chrámu bylo vypnuté. Z ohně odlétávaly jiskry, lidé si zvláštní výjev fotili a v tichosti vyčkávali příchodu biskupa Vojtěcha Cikrleho.
Ten s řadou kněžích přišel přesně v devět hodin a požádáním boha o požehnání k nebi šlehajících plamenů zahájil první ze čtyř částí velikonoční liturgie: bohoslužbu světla.
Od takto posvěceného ohně pak zapálil "paškál", tedy víc než metr dlouhou velikonoční svíci. Její oheň znázorňuje při velikonoční bohoslužbě světlo Kristovo a jeho vítězství nad hříchem a smrtí. Se zapáleným paškálem se biskup, ministranti, kněží i všichni věřící pomalu odebrali k branám ztemnělého Petrova.
Od velké svíce si pak malé svíčky zapalovali věřící, kteří přišli na bohoslužbu. Kostel se rozsvítil stovkami malých světýlek.
Během vigilií bylo na Petrově také pokřtěno třicet takzvaných katechumenů, dospělých, kteří se připravili na křest. V celé diecézi jich přitom bude přes sto. Také už křtění věřící, kteří se během postní doby na Velikonoce připravili, obnovují svoje křestní závazky.
