Model věžáků v brněnské čtvrti Lesná

Model věžáků v brněnské čtvrti Lesná | foto: IMOS Developmet

Obyvatelé Lesné chtějí klubovnu, cukrárnu, ale výškové domy ne

  • 1
Město v zeleni, tak o brněnském sídlišti Lesná mluvili tvůrci už před půl stoletím. K tomu, aby zelený ráz sídliště zůstal zachován, má mimo jiné sloužit i územní studie, kterou si nechá vypracovat brněnský magistrát.

Do včerejška se k zadání mohli lidé vyjadřovat a řada z nich to také využila. "O zájmu občanů svědčí, že se jich na jednání před Vánocemi sešlo okolo sto padesáti. Připomínky nám až do 10. ledna zasílali i prostřednictvím pošty," uvedl náměstek primátora Martin Ander, který zadání studie inicioval.

Lidé se například vyslovili pro víceúčelovou klubovnu, kde by mohla mládež trávit volný čas. Mezi připomínkami byly i chybějící chodníky či přístupové cesty k domům, které na některých místech chybí.

Návrhy se týkaly i okolí prodejny Albert, kde by si řada obyvatel sídliště přála kulturní a společenské centrum, kde by mohla být například cukrárna.

Studie má být do května

Všechny připomínky budou zahrnuty do zadání územní studie, jež se stane podkladem pro její návrh. Ten pak zpracují architekti, kteří uspějí ve výběrovém řízení. "Tým architektů bude vybrán do února. Návrh studie by pak měl být zpracován do května," nastínil další vývoj Ander.

S návrhem poté architekti předstoupí před obyvatele Lesné, kteří se k němu budou moci vyjádřit. Konečnou verzi pak schválí magistrát.

Vyznění studie je přitom pro budoucnost sídliště klíčové. Ovlivní totiž to, jestli na Lesné vyrostou nové výškové domy. Aktuální je to zejména pro tamní nákupní středisko Obzor, které koupila firma Imos s cílem postavit na jeho místě výškový polyfunkční dům. - Lidé řvali na starostu kvůli plánovaným věžákům na Lesné

Záměr investora se obyvatelům sídliště nelíbí, proto místní občanské sdružení Ježkova podalo loni v listopadu žádost na ministerstvo kultury, aby byl objekt prohlášen kulturní památkou. Zároveň také požadují, aby bylo sídliště prohlášeno městskou památkovou zónou.

"Obzor je hodnotný jak doklad tehdejší architektury, navíc plní i důležitou společenskou funkci," míní architektka Nataša Zounková, dcera vrchního projektanta sídliště.

Podobně smýšlí i předseda občanského sdružení Martin Maleček. "Lidé se tady potkávají a baví se sousedy. Pokud by Obzor zanikl, sociální zóna by se rozbila," obává se Maleček.

Lidé chtějí zachovat Obzor i proto, že ze dvou tamních nákupních středisek se staly bytové komplexy. "Obzor mi vyhovuje. Je sice nevzhledný a potřebuje opravit, ale tak, jak je. Je to poslední nákupní centrum, které na Lesné zbylo. Navíc dobře funguje. Běžte se podívat třeba k řezníkovi, jaká je tam fronta," ukazuje Marie Malá směrem, kde středisko stojí.

Návrh Imosu se nelíbí ani Evě Novákové, který žije na Lesné přes čtyřicet let. "Kdyby chtěli postavit něco menšího, šlo by to ještě akceptovat, ale výškáč rozhodně ne," myslí si.

Postoj obyvatel dělá vrásky obchodnímu řediteli Imosu Pavlu Vyplašilovi. "Pěti až sedmi projekčními kancelářemi jsme si nechali vypracovat několik návrhů, ve kterých jsme se snažili dosáhnout kompromisu s občanským sdružením. Domluvit se s nimi ale nebylo možné. Rezolutně trvali na tom, že Obzor má být kulturní památkou," tvrdí Vyplašil.

I když zatím nelze předvídat, jak ministerstvo kultury rozhodne, další výstavbu by mohla zatrhnout výše zmíněná územní studie. V jejím zadání se totiž počítá s tím, že na Lesné už další masová zástavba vznikat nemá.