Tři muži se síťkami se pomalu plíží zarostlým terénem. Vypadají, jako by šli lovit motýly. Chtějí však chytit rysí mláďata, aby je veterinář čekající před výběhem v brněnské zoo mohl naočkovat.
"Dnes rysy revakcinuji proti nejdůležitějším virovým nemocím koček. Poprvé jsem je očkoval před dvěma týdny," vysvětluje veterinář Stanislav Mazánek.
Chovatelé signalizují, abychom byli potichu. Nechtějí mláďata vylekat. Jen co se však s vakem na dřevěné tyči k malým rysům přiblíží, šplhají drobné šelmy hbitě do koruny stromu a nevypadá to, že by se chtěly v dohledné době vracet zpátky na zem.
Ošetřovatelům se za nimi nahoru nechce. Mají strach, aby se tříměsíční rysové skokem dolů neporanili.
"Musíme počkat, až se uklidní a slezou," říká smířeně chovatel Miloslav Walter. Jedno mládě je však slyšet z přilehlé boudy.
"Schovával se v houštině," říká zoolog Jaroslav Nádeníček. Chovatelé si nasazují tlusté ochranné rukavice sahající nad lokty a po kolenou lezou do budky za rysem.
Matka mláďat, která očkovaní přihlíží z nízké klece vedoucí k dřevěným budkám, mhouří oči a výhrůžně vrčí. "Asi mu radí, aby se nedal a bojoval," směje se Walter. S několika škrábanci prý počítá.
Po chvilce vylézá s malým rysem. Mládě se všemožně snaží dostat z pevného stisku chovatele, pak se však zklidní a s nejistou zvědavostí pozoruje desítku lidí kolem sebe. S injekcí však přichází konec klidu. Kotě se přestane cukat, až když ho veterinář začne hladit po hřbetě.
"Mládě rovnou odbleším a odčervím," vysvětluje Mazánek, proč na srsti rysa rozetřel dezinfekční sprej. Odčervovací roztok podal mláděti ještě před očkováním.
Nervózní rysí matka buší tlapami do dřevěné podložky klece a vytrvale vrčí. Jde z ní opravdu strach.
"Je to nebezpečná šelma. Zvlášť teď, když má malé, může být velmi agresivní," objasňuje Nádeníček.
Kvůli vlastní bezpečnosti chovatelé samici nejprve vylákali z výběhu na kuřecí maso. "Bez toho bychom mladé očkovat nemohli," uzavírá. Mláďata už se podle něj v zarostlém výběhu adaptovala a cítí se bezpečně.
