Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Švýcaři zkoumají v Podyjí mandelinky. Mohly by zatočit s plevelem v USA

  7:31aktualizováno  7:31
Larvy a kukly mandelinky momentálně zkoumají švýcarští odborníci v Podyjí. Chtějí je odvézt do USA, aby zatočily s invazivním plevelem. Na Znojemsko přijeli entomologové na začátku října.

Mandelinka z Podyjí. Druh Chrysolina eurina. | foto: Robert Stejskal

Důvodem návštěvy entomologů je jeden druh mandelinky, kterou plánují využít v boji proti plevelu.

„Jejich pozornost přitáhla rostlina, jíž se tato mandelinka živí, je totiž vázána na vratič obecný. Jde o rostlinu, která byla zavlečena do mnoha koutů světa, včetně Spojených států amerických, kde je obtížným plevelem,“ vysvětluje biolog národního parku Podyjí Robert Stejskal.

Mandelinka

Mandelinka s odborným názvem Chrysolina eurina je velká asi 8 milimetrů a v ČR je známá necelých dvacet let. V Podyjí se nejhojněji vyskytuje v oblasti Devíti mlýnů, ale jsou známy i další nálezy z údolí řeky.

Entomologové nyní zjišťují podrobnosti ze života mandelinky. Přáním odborníků totiž je, aby byla monofágní, to znamená, aby požírala pouze vratič. Jen v tom případě se brouk stane vhodným kandidátem na výlet do USA.

„Vratič se tam chová invazním způsobem a vysazení mandelinky, tedy jeho přirozeného konzumenta, by mohlo pomoci k omezení jeho nekontrolovaného šíření,“ podotýká biolog. Vědci tak v Podyjí zkoumají například to, kam mandelinka klade vajíčka, kde a jak se vyvíjejí její larvy nebo kde se larvy kuklí.

„Zatím je známo jen to, že brouci okusují listy vratiče a preferují nepříliš často sečené a spíše zastíněné louky. Odborníci také odebrali několik desítek jedinců do laboratoře a budou se pokoušet o chov v umělých podmínkách,“ upřesnil Stejskal. Je také zásadní zjistit, kolik toho brouk nebo jeho larvy zkonzumují.

V Česku vratič neohrožuje

Je to vůbec poprvé, co národní park Podyjí na něčem podobném spolupracuje.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek na obvyklých místech.

„Podyjí si vybrali proto, že je to jediná známá oblast, kde tyto mandelinky žijí ve velkých početnostech, zatímco jinde jsou známé ojedinělé nálezy,“ vysvětluje Stejskal.

Vratič v Česku roste běžně kolem cest, na rumištích, ale i na loukách, tak jako ve světě u nás ale neškodí.

„Rozpíná se většinou na neudržovaných pozemcích, zároveň mu svědčí nějaké narušení terénu. Pokud se louky přestanou sekat, může se vratič namnožit natolik, že brání růstu dalších, cennějších rostlin. Naštěstí ho lze zpravidla potlačit pravidelným sekáním,“ podotýká Stejskal.

Vratič má ale i své pozitivní stránky. Jeho květy s oblibou navštěvuje spousta hmyzu a je to rovněž známá léčivka. Odvar nebo i listy samotné mohou pomáhat při odpuzování bodavého hmyzu.

Křišťálová Lupa 2016




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.