Jedním z návrhů v desítkách doporučení je zavést intenzivní leteckou linku mezi Brnem a Vídní. Dálniční spojení obou měst je totiž vzhledem k poloprázdné státní kase v nedohlednu.
"Do Vídně se dá dostat odevšad ze světa, to se Brnu zatím nepodaří. Bude tedy výhodné, když se odtud lidé dostanou pohodlně do Brna," vysvětluje Petr Havlík z brněnské pobočky společnosti Daikin, proč navrhuje expertní skupina pro zvýšení konkurenceschopnosti zavést několikrát denně "kyvadlovku".
Lépe se napojit na Vídeň dopravně i ekonomicky by bylo pro Brno přínosem. Otázkou je, jestli by se linka zaplatila.
Ekonom Ondřej Moravanský ze společnosti Cyrrus je k tomu skeptický. "Vzdálenost z Brna do Vídně není tak velká, aby bylo efektivní ji překonávat letecky. Linka sama se těžko uživí, musela by být součástí sítě většího dopravce," přemítá analytik, zda by nebylo vhodnější uvažovat o rychlejším vlakovém spojení nebo větší reklamě pro fungující autobusové linky.
Možnosti pro investory
Konec nejistoty. Tak by se daly shrnout doporučení druhé skupiny odborníků, která se soustředila na územní plánování v Brně a možnosti pro investory.
Těm by mělo město zaručit, že po nákupu pozemku na ně nezačnou vypadávat nečekaní kostlivci. Například že tudy povede dálnice nebo že je třeba dostavět další infrastrukturu.
"Proto by mělo mít město připravené balíčky investičních nabídek, ze kterých budou jasně zřetelná všechna rizika, se kterými se investor může setkat," říká jeden ze členů týmu architekt Miloš Schneider z ateliéru K4.
A jasné stanovisko by podle něho mělo město zaujmout i ke stavbě nového železničního nádraží. Neustálé tahanice o jeho polohu a podobu totiž prý váhající investory znejišťuje. "Přitom pro takový rozvojový potenciál, jaký má přestavba železničního uzlu v Brně, neexistuje v Brně alternativa," míní další člen KERMu, Jiří Fajkus z realitní společnosti Real Spektrum.
On i jeho kolegové si vznik expertní skupiny pochvalují. Městu doporučí desítky vylepšení, od větší propagace Brna jako kongresového města po větší podporu studia technických oborů.
Ekonom Ondřej Moravanský připomíná, že návrhy iniciativy KERM (celkem očekávaně) nepřinášejí nic převratného. Hlavní otázkou je, jak město s jejich (neplacenou) prací naloží.
"Chceme zabránit tomu, aby se z toho stalo jen plácnutí do vody nebo součást něčí kampaně," slibuje Jiří Fajkus.
