Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Všechen odpad do spalovny. Popeláři z celého kraje budou muset do Brna

  7:12aktualizováno  7:12
Ze Znojma je to do Brna už docela dálka. Za pár let to pocítí i jihomoravští popeláři. S novou vyhláškou odpadového hospodářství totiž musejí nejpozději do roku 2024 vozit odpady místo skládek do spalovny. A pro některá města to znamená revoluční změny.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Spalovna komunálních odpadů (SAKO) je totiž na jižní Moravě jen jedna, v Brně.

„Je třeba dořešit logistiku. K tomu je nutné vybudovat překladiště, odpad by musely vozit větší dopravní prostředky,“ upřesnila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková. Neznamená to tedy, že hlavní krajské tahy začnou brázdit těžkopádné popelářské „kukavozy“.

Odhad, na kolik změny vyjdou, ještě ve Znojmě nemají. Prvně musí vyřešit zásadní otázky - jestli vybudují nový systém sami, nebo se svazkem obcí, zda využijí nabídky svozových společností, případně spalovny.

Další jihomoravská města jsou na tom lépe - jsou blíž Brnu. „Vzhledem k blízkosti brněnské spalovny nepotřebujeme budovat žádná překladiště odpadu,“ potvrzuje Michal Kočí, mluvčí radnice ve Vyškově, odkud už loni do Brna převezli 38 procent veškerého odpadu.

Hodonín v současné době vozí zhruba polovinu odpadu na skládku Mutěnice-Hraničky a zbytek již do spalovny v Brně. Už také ale přemýšlí nad změnami.

„Odvoz není nákladnější, protože neplatíme poplatek za uložení odpadů. Otázkou do budoucna je však kapacita spalovny, protože podíl odpadů bude narůstat. Na změnách se již pracuje, vyčíslení v současné době není možné,“ uvedl mluvčí hodonínské radnice Ivo Cencinger.

Znojmo by si mělo pospíšit, aby stihlo dotace

Plány odpadového hospodářství měst navazují na plán kraje, jenž odpovídá požadavkům státu. Kraj změny za revoluční nepokládá - právě díky brněnské spalovně. A Znojmu doporučuje, aby vybudovalo překladiště komunálního odpadu co nejrychleji.

„Městem Znojmem je překladiště řešeno již dlouhodobě, bohužel pouze v teoretické rovině. Nebezpečím je, že s postupem času může nastat situace, kdy budou již vyčerpány dotace, které lze na realizaci využít,“ podotkla mluvčí kraje Monika Brindzáková.

Podle brněnské spalovny musí obce s určitými změnami počítat. „To, že se obávají, že je systém bude stát více, je samozřejmé. Každý systém, který je na vyšší technologické úrovni, je dražší, ale pro životní prostředí příznivější,“ vysvětluje environmentální specialistka SAKO Brno Jana Suzová.

Ostatně změny čekají i tuto brněnskou společnost, aby mohla plnohodnotně působit i mimo hranice kraje. Chce dobudovat třetí kotel, aby mohla místo stávajících 250 tisíc tun zpracovat 380 tisíc tun odpadu ročně. V plánu má i zprovoznit železniční vlečku pro dovoz ze vzdálenějších lokalit nebo vybudovat velkokapacitní sběrný dvůr.

Ekologům se způsob spalování nelíbí

V Brně spalovna zároveň slouží k vytápění. Skoro 27 procent z 96 tisíc bytů napojených na centrální vytápění bralo loni teplo a teplou vodu ze spalovaných odpadů.

„Nejde tudíž o pálení, ale o smysluplné energetické využívání nerecyklovatelných odpadů. Pokud by v Brně nastal ‚blackout‘, tak pomocí Vírské přehrady se vyrobí první elektrická energie, která rozjede brněnskou spalovnu a ta začne dodávat teplo a elektrickou energii do nemocnic,“ dodává Suzová.

Ekologové plán odpadového hospodářství ale nepřestávají kritizovat. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice, říká, že z každé tuny komunálních odpadů zůstane 350 kilogramů popílku s těžkými kovy a nebezpečnými organickými látkami, které pak končí v náspech silnic, jako podklad chodníků nebo v cyklostezkách.

Podle odpadového experta Hnutí Duha Ivo Kropáčka se nízkou mírou recyklace a pálením i nehořlavých odpadů křiví odpadový trh. „Zodpovědnost za zbytečně zvýšené náklady za nakládání s odpady ponesou za osm let domácnosti a obce, ale inkasovat bude spalovací lobby,“ tvrdí Kropáček.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Věstonická venuše
Věstonickou venuši nejspíš zdobila ptačí pírka, vyčetli vědci ze skenu

Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena ptačími pírky. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.