Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Odpad v Brně se netřídí, chybějí totiž kontejnery

  • 6
Zatímco řada vesnic na jižní Moravě pilně třídí většinu svého odpadu a získává tak body do statistik, Brno sedí na trestné lavici. I kdyby Brňané chtěli, městu moc nepomohou. Nemají totiž dost kontejnerů na papír, plasty a sklo. Radnice chce jejich počty zvyšovat.

Na nedostatek kontejnerů si nemusí stěžovat třeba občané Nenkovic na Hodonínsku. Na jednu barevnou nádobu připadá devětadvacet nenkovických obyvatel. Jejich obec je totiž druhá nejlepší ve třídění odpadu v Jihomoravském kraji v kategorii pod pět set obyvatel.

Vyplývá to ze srovnání prováděných firmou Eko-kom zabývající se zpětným odběrem a využitím obalů. "Třídíme hlavně bílé a barevné sklo, plasty a papír. Ve sběrném dvoře i železo a nebezpečný odpad, což lidé z vesnice vítají," vyjmenoval nenkovický starosta Petr Zálešák. Když přišel na radnici před sedmi lety, ve vesnici stály jen dva kontejnery. Nyní jich je šestnáct.

Většího třídění si od příštího roku užijí i Brňané. Do žlutých popelnic budou moct házet i krabice od nápojů či plechovky. "Nejpozději v polovině roku 2010 se v Brně rozjede dotřiďovací linka," plánuje náměstek primátora Martin Ander. Právě ta umožní vyhazovat do kontejnerů více použitých obalů.

Kontejner, popelnice

Jiný odpad zatím Brňané mohou nosit do sběrných dvorů. Přestože je jich více než městských částí, obyvatelé je moc nevyužívají. Prázdné kartony a plechovky raději vyhodí do odpadkového koše.

Nejtvrdším oříškem je ale pro třídění v Brně historické centrum. Barevné kontejnery nevypadají vedle starých budov hezky.

"Rozšíříme síť podzemních kontejnerů o velikosti 300 kubíků," slíbil Ander. Ty vypadají skoro jako normální odpadkové koše, jsou ovšem nabarveny na modro, na žluto a na zeleno. Fungují už na Moravském náměstí nebo Obilním trhu, nově vyrostou ze země na Joštově ulici či Zelném trhu.

Na čtyřiceti místech v kraji školáci bubnovali na pet láhve a podpořili tak třídění odpadu v kraji.

I přes takovou snahu je na tom Jihomoravský kraj ve srovnání s republikou bídně. Co trápí Brno, trápí celý region: nedostatek kontejnerů.

"Za poslední čtyři roky jich přibylo jen dvacet sedm procent," dokládá Jana Krčmářová z Eko-komu. Na tři kontejnery na papír, sklo a plasty připadá až 223 Jihomoravanů. Což je skoro o padesát lidí více, než je republikový průměr. JižníMorava tak jen o vlásek unikla poslednímu místu, které patří Moravskoslezskému kraji.

Region přesto drží jeden pozitivní primát. "Třídíme nejvíce bílého skla v republice," řekla Krčmářová.

Výzkum Eko-komu se ovšem nelíbí brněnskému náměstkovi Martinu Anderovi. "Jako město z něj vycházíme špatně, protože z plastů třídíme jen PET lahve," stěžoval si.

Důvodem třídění jen jedněch plastů je pro Brno jejich využití. "Odpad chceme využívat na další materiál. Ne ho jen energeticky spalovat," říká Ander. Všechny vytříděné plasty podle něj neskončí jako recyklovatelný odpad.