Brněnská přehrada je vypuštěná. Hladina je na nejnižší úrovni v historii. V horní části u hradu Veveří je patrné původní koryto Svratky. Nyní se bude nádrž provzdušňovat, aby se zabránilo množení sinic

Brněnská přehrada je vypuštěná. Hladina je na nejnižší úrovni v historii. V horní části u hradu Veveří je patrné původní koryto Svratky. Nyní se bude nádrž provzdušňovat, aby se zabránilo množení sinic | foto: Radek Miča, MAFRA

Odpuštěná přehrada zažívá nejhorší léto, o víkendech je však plná lidí

  • 5
Brněnská přehrada prožívá nejhorší léto za poslední roky. Přesto si k ní Brňané cestu najdou. "Prosím vás, já su Brňák, ale děsně dlouho jsem tu nebyl. Kde jsou lidi?" ptá se vyšší muž s brýlemi obsluhy za přepážkou hospody Na Hříbku. "Včera tu bylo narváno, lidi teď na přehradu chodí jen o víkendu," odpovídá číšník.

"Tady byla vždycky fronta několik metrů," vzpomíná udiveně výletník. Je pondělí dopoledne a upuštěná nádrž je i dost opuštěná.

O půl jedenácté jsou v přístavišti z dobré dvacítky hospod otevřeny dvě. Na parkovišti, kde jinde těžko hledáte místo, teď stěží najdete auto. Slavné parníky dopravního podniku stojí na ocelových konstrukcích v přístavu. Jediný, kdo místu dodává život, je malý bagr, který upravuje dok.

"Je to slabý, přes týden tu skoro nejsou lidi," stěžuje si zmrzlinář Igor. Dodává však, že víkendy na tržby slabé nejsou.

Štamgasti z restaurace Saloon říkají, že vypuštěná přehrada lidi láká. "Snad je tu o víkendech i víc narváno než dřív. Lidi to děsně přitahuje, jak se odhalily břehy," vysvětluje Pavel, který sem chodívá téměř denně už několik let.

"Já už jsem se tady stejně nekoupal dvacet let. Posledních pět let tam vlezlo vždycky jen několik odvážlivců. Potom z prádla vymývali zelený sajrajt. Ať to teda klidně vypustí a zkusí vyčistit," dodává muž. "Ale ten pohled, to je šok. Je to takový smutný," hodnotí kolega Petr.

Nové hospodě lidi nechybí

V přístavišti letos dokonce vznikla nová restaurace. "Rozhodně to tu není zabitý. Jedem každý den, lidi si nestěžují. Jsou dokonce zvědaví, jak to vypadá, když tu není voda. Jsme spokojení," říká Franta, číšník restaurace Jednička.

Směrem k hrázi a Sokolskému koupališti je však většina hospod zavřená. Na terase hotelu Santon sedí jen pár lidí, před domem klubu jachtařů jsou lodě vyskládané jedna vedle druhé na vozících.

"Letos tu nejezdíme. Není, jak se dostat k vodě, a hlavně není voda. Tak jsme všechno naložili na vozíky a jezdíme jinam," říká překvapivě v pohodě jachtař. "Pro nás to není nijak likvidační, my to děláme jen ze zájmu," dodává.

U hráze se na hladině drží asi dvacetimetrová hnědá skvrna plná naplavenin. Stovky pet lahví, pytel plný keramiky, klády. Na druhé straně betonovým korytem tryská masa hnědé vody plná pěny.

Na přehradě jsou vidět jen dvě loďky společnosti, která okysličuje vodu, aby se v ní neudusily ryby. V poledne zeje prázdnotou i vyhlášená restaurace U Lva. Na terase nikdo, v celé hospodě je jen kuchař a číšník. "Letošek je totálně zabitej. Tržby jsou až třistakrát menší než normálně. Tohle je nejhorší léto," říká číšník Aleš.

"Je tu ale spousta hledačů pokladů. Jeden chlap tu našel stokilovou minu. Mně dal tady tenhle náboj," ukazuje zarezlou kulku.

Ve vyschlém bahně se prochází několik dvojic. Dívají se pod nohy a občas se pro něco ohýbají. Na každých dvaceti metrech hladinu lemují výstražné cedule varující před zapadnutím do bláta. Kam oko dohlédne, po obvodu nádrže sedí jediný rybář.

"Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy chytil rybu. A přitom jsou tu koncentrovaný jako nikdy," podivuje se prošedivělý muž s barevným deštníkem místo slunečníku.

Na Sokolském koupališti, kde kdysi bylo těžké najít místo na ručník, je otevřená jediná hospoda. Pár výletníků se vysvléklo a sluní se na trávě. Nikdo je neruší.

Odpoledne začíná postupně přibývat aut. Nikdo z návštěvníků se zde asi nevykoupe. Přesto přicházejí a díky nim se otevírají některé restaurace a terasy, které ještě dopoledne vypadaly mrtvě.