Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ODS v Brně po debaklu spí. A říká, že ani Gott na kandidátce by nepomohl

  11:20aktualizováno  11:20
Svou kampaň do říjnových obecních voleb zaštítili občanští demokraté heslem „Modré Brno“. Dobám, kdy bylo druhé největší město v Česku skutečně „modré“ a ODS na radnicích dominovala, se však ani trochu nepřiblížili. Razantní kroky však brněnská ODS nechystá, nového předsedu si zvolí až na jaře.

Brněnský lídr František Vižďa a celá ODS se v komunálních volbách v moravské metropoli propadla. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Kdysi úspěšná strana letos získala v Brně pouze sedm procent hlasů a pět zastupitelů na magistrátu (více o volbách čtěte zde). V některých městských částech se nedostala ani do zastupitelstva. A má pouze dva starosty.

„Situace v Brně mě samozřejmě velmi mrzí. A to jak proto, že je to naše největší regionální organizace, tak proto, že je to moje mateřská buňka. Ale své problémy si musí řešit sama. Poměry v Brně jsou dost složité a nepřehledné,“ zhodnotil situaci před dvěma týdny předseda strany Petr Fiala.

Brněnští členové ODS se shodují, že příčinami volebního propadu bylo několik momentů. „Městští lídři nedokázali přesvědčit lidi, proč je mají volit, a kampaň neměla dostatečně silný obsah, aby dokázala voliče přitáhnout zpět,“ myslí si Ivo Petr, královopolský zástupce v oblastní radě ODS.

„Co jsme si zasloužili, to jsme dostali. Nebyli tam zrovna nejlepší lidé,“ připomíná Stanislav Krčmař, zastupitel v Medlánkách, výhrady proti lídrovi Františku Vižďovi, které se objevily už na volebním sněmu ODS v létě, kde strana do té doby neznámého radního za lídra vybrala (Členové ODS sami mluvili o politické sebevraždě, čtěte zde).

Vižďa pak prakticky nevedl kontaktní kampaň a nepřesvědčil ani v televizní debatě.

Velká koalice? To byla chyba

Místostarosta Tuřan Miroslav Dorazil, stejně jako další straníci, je přesvědčený, že ODS neprospěla velká koalice se sociální demokracií před čtyřmi lety. „Jestli bylo dobré vstoupit do koalice s ČSSD, je už teď zodpovězeno,“ říká.

Volební zisky ODS v Brně

2014
Magistrát: 7 % hlasů, 5 zastupitelů
Celkový počet zastupitelů v městských částech zvolených za ODS: 63

2010
Magistrát: 22 % hlasů, 14 zastupitelů
Celkový počet zastupitelů v městských částech zvolených za ODS: 129

2006
Magistrát: 33 % hlasů, 19 zastupitelů
Celkový počet zastupitelů v městských částech zvolených za ODS: 189

Zdroj: Volby.cz

„Z dlouhodobé perspektivy, jako vzkaz voličům, byla chyba jít do velké koalice s ČSSD,“ myslí si také bývalý náměstek primátora Robert Kotzian.

Pokud by před čtyřmi lety zvolila ODS pravicovou koalici, nastupovala by podle něj do letošních voleb ve zcela jiné pozici. „Asi bychom nevyhráli, ale taky by to nebylo sedm procent,“ dodal Kotzian.

Právě Kotziana, o kterém mnoho kolegů ze strany mluví jako o slušném a pracovitém člověku, který mohl straně získat hodně hlasů, ale předvolební sněm vůbec nezvolil na celoměstskou kandidátku. „Myslím, že by nám přinesl hlasy,“ je přesvědčená zastupitelka Andrea Pazderová z Králova Pole.

Naproti tomu Libor Šťástka, bývalý starosta Brna-střed, si myslí, že na volebním výsledku se projevil všeobecný úpadek tradičních stran. „I kdybychom měli na kandidátce Karla Gotta, měli bychom možná o dva zastupitele víc, nebyl by to zásadně lepší výsledek,“ domnívá se Šťástka. Podle něj lidé v Brně volili podle celostátních preferencí, ne podle osobností.

To ale vyvracejí dlouhodobé úspěchy ODS v některých městských částech, kde má strana úspěšné komunální politiky. I když ji volilovíc než deset procent lidí jen ve 13 městských částech z 29, získala dva starosty a několik místostarostů. Vyhrála v nejmenší městské části Útěchov, kde dostala 40 procent hlasů.

Více než třetinu hlasů získala v Ivanovicích, kde se stala starostkou Jana Bohuňovská, bývalá náměstkyně primátora. A skoro třetina voličů dala hlas občanským demokratům i ve Starém Lískovci, který je jinak levicovou baštou. Do starostovského křesla tam znovu usedl Vladan Krásný, jeden z největších kritiků současného vedení strany.

Krásný chce změnit obraz ODS

Krásný také předminulý týden ohlásil kandidaturu na předsedu oblastního sdružení.

„Chtěl bych změnit nazírání občanů na brněnskou ODS jako na skupinu lidí, jimž jde pouze o kšefty, kvůli kterým je schopná prodat místo primátora. Tím jsme zklamali spoustu voličů,“ připomíná překvapení, které ODS přichystala svým voličům v roce 2006, kdy jako vítězná strana nedokázala sestavit koalici a vzdala se tak místa primátora Brna. Tím se nakonec stal sociální demokrat Roman Onderka a ODS skončila na čtyři roky v opozici.

„Nebudu moct nikomu slíbit žádné funkce a pašalíky, jen poctivou a tvrdou práci v opozici. Pokud někdo čeká něco jiného, ať mě nevolí,“ dodává Krásný.

Jak velké jsou jeho šance, zatím není jasné. Oslovení občanští demokraté se k nim vyjadřují spíše zdrženlivě. „Určitě to nebude mít jednoduché. Bude muset objet všech 31 místních sněmů a přesvědčit lidi, že ho mají volit. Dát jim cíl, co by se tady v Brně mělo začít dělat,“ zhodnotila starostka Bohuňovská.

Až dosud totiž hrály při vnitrostranických volbách roli spíš předběžné dohody a loajalita k vlivnému předsedovi Pavlu Blažkovi a jeho křídlu než úspěšnost ve volbách v městských částech.

Ačkoliv po volbách rezignovala celá jednadvacetičlenná oblastní rada v čele s exministrem spravedlnosti Blažkem, volební sněm bude až v dubnu. Blažek znovu kandidovat na předsedu nebude. Kromě Krásného pak zatím jména žádných dalších kandidátů známá nejsou.

Situace i tak směřuje spíš k zakonzervování současného stavu. A to i přesto, že oblastní rada vyhověla volání především menších a úspěšných místních sdružení po tom, aby se ve složení delegátů, kteří budou volit předsedu, zohlednily také volební výsledky, a ne jen velikost stranické buňky.

Až dosud měla největší vliv na volbu předsedy strany hlavně velká sdružení s desítkami členů, která mohla vyslat na sněm více delegátů, i když třeba nebyla v komunálních volbách úspěšná.

Oblastní rada proto rozhodla, že se delegáti budou na sněm volit podle klíče 70 : 30. Tedy sedmdesát procent podle velikosti sdružení a třicet procent podle volebního výsledku. Nový klíč i tak zvyšuje vliv menších a kritičtějších sdružení na dění v brněnské části strany jen minimálně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.