Verdikt brněnského městského soudu (více viz box Za co byl odsouzen?) však zatím není pravomocný, takže primátor Roman Onderka z ČSSD odmítá Přikryla odvolat z funkce kvůli presumpci neviny. Nic se na tom zřejmě nezmění ani na úterním zasedání zastupitelstva, které bude první od vynesení rozsudku nad Přikrylem.
Za co byl odsouzen?Jaroslava Přikryla stíhá policie od loňska za nezákonné machinace s pokutami za parkování, za které už byl odsouzen dřívější náměstek. Tento případ se k soudu ještě nedostal. Při shánění důkazů na svoji obhajobu se ovšem Přikryl podle verdiktu z minulého týdne dopustil dalšího zneužití pravomoci. V informačním systému městské policie totiž nechal své podřízené vyhledat dokumenty o pokutách. Ty pak použil k soukromé obhajobě. |
"Kdyby se něco takového stalo u nás, už by byl odvolán, nebo alespoň dočasně zproštěn funkce. A to klidně i proti vůli primátora," tvrdí ovšem kriticky náměstek primátora Opavy Dalibor Halátek (SOS pro Opavu).
Opavský politik přitom nemluví jen tak od stolu. S obdobnou situací má vlastní zkušenost. Letos v létě se totiž s dalšími koaličními zastupiteli postavil proti opavskému primátorovi a prosadil odvolání šéfa tamní městské policie Milana Kokoře.
Proti Kokořovi se postavily nově vzniklé odbory, strážníci sepsali petici, policie začala řešit podezření z manipulace s pokutami a Kokoř neuměl situaci uklidnit.
Opavský primátor Zdeněk Jirásek (ČSSD) přesto trval na tom, že Kokoře ve funkci ponechá, podobně jako Onderka v případě Přikryla. Opavští opoziční zastupitelé proto sami navrhli hlasování o Kokořově odvolání a návrh nakonec prošel i díky podpoře části koalice.
Brno není Opava. Šéf strážníků neodejde
Přístup brněnských politiků je však úplně jiný než v Opavě. A to navzdory tomu, že šéf brněnských strážníků je za zneužití pravomoci dokonce odsouzený.
Škraloupy na pověsti šéfa brněnských strážníků1. Zfalšované policejní statistiky Jaroslav Přikryl působil dlouhá léta jako ředitel brněnské státní policie. V roce 2002 obsadil druhé místo v soutěži ministerstva vnitra Velitel roku. Pak ovšem MF DNES upozornila na to, že za výbornými výsledky mohou stát zfalšované statistiky. To prokázalo i vyšetřování. Přikryl šel "za trest" šéfovat hodonínské policii. 2. První policejní obvinění V letech 1997 až 2002 vyplácel podle vyšetřovatelů ještě svým podřízeným kolektivní odměny, které ocenění policisté vraceli zpět do společného fondu. Z něj se pak platilo nadstandardní občerstvení pro vybraný okruh lidí. Na poradách a výjezdních zasedáních tak proteklo až čtvrt milionu korun. Další podezření týkající se nesrovnalostí v hospodaření se služebními koňmi státní zástupce odložil. A stíhání kvůli podivným odměnám po půl roce skončilo s tím, že se nic nestalo. Podřízení prý odměny odevzdávali dobrovolně. 3. Návrat do Brna Do Brna se Přikryl vrátil v roce 2008 zásluhou primátora Romana Onderky (ČSSD), který z něj udělal náměstka ředitele městské policie. V dalším Onderkově volebním období pak Přikryl povýšil až na ředitele, a to po výběrovém řízení, které mu bylo podle opozice šité přímo na míru. Podmínky konkurzu vyvolávaly řadu pochybností i podle ředitelů městských policií z jiných měst. 4. Nikdy nezveřejněná koncepce Jedním z důvodů, proč ve výběrovém řízení uspěl právě Přikryl, byla jeho koncepce rozvoje Městské policie v Brně. Tu však nikdy nezveřejnil ani on ani magistrát. Přikryl vytrvale tvrdí, že jeho plány nikdo znát nepotřebuje. 5. Propadl u zkoušek Kuriózní skandál přišel jen pár týdnů po Přikrylově jmenování do funkce ředitele. Muž s titulem doktora práv propadl u základních zkoušek, které pravidelně skládá každý strážník. 6. Ztracený a nalezený záznam Předloni v létě zastavili strážníci auto s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD), řidič jej vezl příliš rychle. Přestupek však nikdo neřešil. Podle Přikryla se totiž kvůli technické závadě nepodařilo pořídit záznam z radaru, který by přestupek dokázal. Poté, co se o věc začala zajímat média, dostal řidič pokutu. Kde se podařilo získat důkaz, který podle Přikryla neexistoval, nikdo nevysvětlil. |
Zastupitelé v Brně tvrdí, že městská policie je problémem primátora, který je podle zákona jejím velitelem. A ostatní mu do toho nechtějí mluvit. "Primátor dává, primátor bere. Nemám v této kauze jiné stanovisko než primátor," zhodnotil krátce primátorův náměstek a spolustraník Oliver Pospíšil z ČSSD.
Stejně mluví i další primátorův náměstek Robert Kotzian z koaliční ODS. "V této věci spoléhám na úsudek primátora a jednání našeho zastupitelského klubu," uvedl.
Šéf tohoto zastupitelského klubu Libor Šťástka z ODS ovšem situaci zatím nechce komentovat.
"Mám na to vlastní názor a primátorovi ho sdělím. Rozhodně to však nebudu řešit přes média ani na zastupitelstvu," řekl zastupitel.
Situace kolem ředitele městské policie v Brně je nezvyklá především v tom, že rozhodnutí primátora nezpochybňují ani opoziční politici, kteří se jinak kritice jeho kroků rozhodně nebrání. A například Přikrylovo jmenování do funkce před necelými třemi lety kritizovali ve velkém.
"Když už primátor začal hrát hru, že hraje na pravomocný verdikt, ať tuto hru dohraje do konce. A s Jaroslavem Přikrylem mám navíc dobré zkušenosti a vždy na mě působil jako odborník," zhodnotil smířlivě dřívější Onderkův náměstek a nynější opoziční zastupitel Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
Stejně smířlivě mluví třeba i Jaroslav Kacer z opoziční TOP 09. Přiznává navíc, že o situaci nemá přesné informace, protože se je dozvídá jen přes média.
Kritičtější je jen Martin Ander ze Strany zelených. Právě po rozsudku podle něj nazrála situace natolik, aby ji primátor řešil.
"Formálně je sice Jaroslav Přikryl nevinen. Tím, že nebyl svoji práci schopen u soudu obhájit, ale poškozuje dobré jméno policie. A primátor jako politik by měl tuto situaci řešit. Například tím, že se s ním dohodne na dočasném postavení mimo službu," tvrdí Ander.
Takový krok bude prý po Onderkovi také požadovat. "Na zasedání zastupitelstva je na programu také Zpráva o činnosti Městské policie Brno za 3. čtvrtletí 2013 a k danému bodu mohou vést diskusi všichni," tvrdí Onderka.
